Mistrovství světa Řím 2003
Mistrovství světa ve dnech 15. – 19. července 2003 přineslo
Nejvíce medailí – Nejvíce bodů
Rekord z říše snů
Úspěch českého družstva v Hannoveru 2001 se zdál být neopakovatelný – tři mistři světa, přes 30 % všech medailí … Dva roky obrovského nasazení desítek talentovaných českých závodníků, desítek jejich vyučujících, desítek českých škol – vše koordinováno sdružením Interinfo ČR ve spolupráci s Českým těsnopisným spolkem a zvláště v poslední desítce měsíců účinně podporováno MŠMT a NÚOV – přineslo ovoce, které odborníkům z celého světa vyrazilo dech: 15 našich soutěžících získalo celkem 29 medailí! Svá jména římským zlatem vyzdobili (v abecedním pořadí):
Pavel Hlaváč (Kyjov), Petra Kinclová (Bystřice n. P.), Lenka Klaputová (Karviná), Jan Košulič (Město Albrechtice), Helena Matoušková (Kladno), Václav Mikula (Praha), Petr Sekanina (Brno).
Stříbrného umístění dosáhli: Helena Bendová (Praha), Miloš Černilovský (Hradec Králové), Jana Hofmannová (Praha), Martina Podzimková (Sedlčany), Petra Procházková (Zlín)
Bronzovou medaili získali: Petr Hais (Klatovy), Michal Pop (Jarcová – Valašské Meziříčí), Veronika Tichá (Bystřice n. P.).
Nejpopulárnější klávesnicovou disciplínou je už od roku 1971 třicetiminutový opis textu při penalizaci 100 úhozů za neopravenou chybu. Dávno se už nepodobá „dřevorubecké práci“ na psacích strojích, kdy co písmenko, to úhoz do klávesnice. Inteligentní počítačové zpracování textů z této soutěže učinilo nejen zápolení technicky hbitých prstů, ale i zkratkových systémů a schopnosti soutěžících je co nejlépe zvládat. Naše mistryně světa Helena Matoušková se v Hannoveru postarala o senzaci, když odevzdala práci v novém světovém rekordu nad hranicí 800 úhozů za minutu. V Římě tuto hranici těsně překonal její tradiční nejvážnější konkurent, skvělý španělský strojový stenograf Javier Núnez Hidalgo. Dosáhl 802,8 čistých úhozů za minutu. Krátce před soutěží se ovšem roznesla zpráva, že někteří špičkoví strojoví stenografové z USA se pokusí v třicetiminutovém opisu zaútočit až na hranici 1000 úhozů za minutu – při diktátu takto rychle text skutečně dokáží zaznamenat, ovšem včetně různých variant (stejnou zkratkou se zaznamenávají různá slova) a stenografických polotovarů, jejichž vybroušení do podoby čistého textu stojí také určitý čas. I tato sportovní hrozba se pro naši světovou rekordmanku stala historickou výzvou. Netušila, že Američanka neodhadne čas potřebný na dopilování skutečně zaznamenaných asi 30 000 znaků za 30 minut, že ve chvíli konečného hvizdu bude v jejím počítači k dispozici pouze stenografický polotovar a že tudíž vzdá, protože by v souboru zůstalo tolik chyb, že by čistý výkon byl nulový. Naše mistryně odpověděla výkonem z říše snů. 30 minut dokázala text zpracovávat rychlostí neuvěřitelných 955 úhozů za minutu, neopravila pouhých 8 chyb a nový světový rekord ustavila s hodnotou 27853 čistých úhozů za 30 minut, tedy 928,4 úhozů za minutu!!! Není divu, že vyhlášení výsledků bylo ve znamení této historické senzace, není divu, že české delegaci dovolil prezident Intersteno Fausto Ramondelli přerušit tradiční ceremoniál. Tolik českých dresů, tolik slzí radosti (nejen českých) pódium Intersteno ještě nezažilo. Během návratu z Říma fejeton pro nezasvěcené i fejeton pro zasvěcené v atmosféře čerstvých vzpomínek v autobusu naší výpravy zpracovala místopředsedkyně Interinfo ČR, Jana Olchavová.
Měsíce před tím ovšem organizovala jinou „literaturu“. Na její bedra naložilo Interinfo úkol zajistit veškeré překlady soutěžních zadání, předloh opisů a velmi pracné přípravy soutěže korektura textu. Bez jejího jemného citu pro jazyk český by asi mnozí z našich reprezentantů měli výsledek o nějaké procento nižší, protože by v surové verzi textu z pera překladatele mohli být daleko častěji překvapeni prstolamy či příliš málo frekventovanými výrazy. Podklady pro soutěže „diktovací“ – těsnopis a rychlý převod textu – skvěle zpracoval dr. Jiří Novák. Zápolení z oblasti zpracování textů není jen věcí znalostí a schopností jednotlivých závodníků, ale i technicko-organizačního přípravného zázemí jejich národní skupiny. Třetím, který v rámci tohoto zázemí zaslouží dík, je Jaroslav Poláček (první mistr ČR ve wordprocessingu), který pro tuto disciplínu tentokráte zpracoval českou verzi zadání.
Už několik týdnů před římským zápolením proběhla v česko-italské režii mezinárodní internetová soutěž. Italští pořadatelé ji vyhlásili pro kategorie žáků (do 16 let) a juniorů (17 – 20 let). Tato moderní forma soutěžení má v ČR více než desetiletou tradici, takže když se nesměle začali zapojovat startující z netradičních zemí (Indie, Brazílie), zjistili s hrůzou, že už je před nimi ve výsledkové listině několik desítek Čechů, takže „protentokrát“ promptně odstoupili. Konečně výsledkové listiny žáků i juniorů jsou velmi ilustrativní.
Oproti Hannoveru chyběl na startu římské „třicítky“ tehdy bronzový Petr Jagoš. Tiše jsme doufali, že ho nahradí buď po dlouhé měsíce neotřesitelná „dvojka“ české reprezentace, Eliška Klimková, nebo některý z bratří Haisů. Klatovský Petr Hais nakonec s odstupem 8 chyb odsunul do „bramborové“ pozice nejlepšího tureckého reprezentanta. Sílu českého družstva dokumentuje fakt, že v prakticích se pět nejlepších „vešlo“ do osmého místa (!), v juniorech do 10. a v žácích do 13. místa! A to vteřinová fatální taktická chyba našeho skvělého 14letého Miloše Černilovského doslova připravila hned o tři zlaté medaile … Miloš je nejen vzácně talentovaným závodníkem v oblasti zpracování textů, ale při jeho vysoké sportovní morálce a vědomí, že za dva roky bude ve Vídni stále hodnocen v kategorii žáků, si určitě životní šanci ujít nedá. V zájmu svém i zájmu celé české reprezentace.
Hned po „opisu“ jsou nejpočetněji obsazeny disciplíny těsnopisné. Konečně i název světové federace Intersteno napovídá, že poválečnou aktivitu charakterizovalo zejména zápolení stenografů. Při úvodním ceremoniálu tuto tradiční roli těsnopisců ilustroval prezident organizačního výboru Gian Paolo Trivulzio. Vysloužil si strhující potlesk, když na pódium vstoupil důstojným krokem v bílém odění starořímských senátorů a příslušně učesán. Připomínkou prvního známého stenografa, který jednání představitelů Říma zaznamenával, si vysloužil přezdívku „Tirone“.
Záznam mluveného slova ovšem už od vynálezu magnetofonu prochází pestrým vývojem. „Nechť slova rychle letí, ruka rychlejší je nad ně …“ psávali na tabuli učitelé těsnopisu desetitisícům studentů obchodního školství v prvních hodinách výuky, doprovázených neodmyslitelnými pomůckami, papírem a tužkou. Dnes tak v ČR činí jediná vyučující v jediné OA (Helena Bendová, Praha, Dušní). V Římě nastoupila se svojí ještě nedávnou studentkou Ivanou Havlíkovou. Paní učitelka získala stříbrnou medaili, její žákyně se vešla do desítky nejlepších grafických stenografů světa.
Oproti výsledkové listině stenografů grafických obsahuje jen o jednoho úspěšného účastníka méně (42) římská výsledková listina stenografů strojových. Hlavně z amerických filmů známe obrázek stenografického stroje na třínožce, na jehož klávesnici se text zaznamenává v akordech – je možno stisknout třeba všemi deseti prsty různé klávesy najednou. V Evropě (zejména v jazyce italském, francouzském a německém) se strojový těsnopis začal razantně šířit teprve s příchodem výpočetní techniky. Zatímco první stenografické stroje pouze tiskly na papír řádky znaků podle akordového stisku a pak se z těchto kombinací podobně jako ze stenogramu (grafického záznamu) plný text přepisoval, základní převod do textové podoby zvládne u moderních systémů počítač. Konstrukcí se těsnopisné stroje liší už tvarem klávesnice – v italském senátu nám předvedli mašinky velmi muzikantské – každá ruka obsluhuje výseč klaviatury klasického piána v rozsahu necelé oktávy – včetně černých půltónových kláves. Američané v Římě předváděli klávesnice tvaru protáhlých půlobloučků, jiné systémy připomínají klávesy PC, resp. psacího stroje, jejich uspořádání ovšem je podřízeno potřebě vypisovat plné výrazy – vlevo jsou znaky, jimiž slova v příslušném jazyce obvykle začínají, vpravo ta, jimiž zase většinou končí.
Skutečnost, že spoustu práce při převodu zvládne ve strojovém těsnopisu počítač, výrazně zvyšuje produktivitu práce při zpracování mluveného slova. Proto je zřejmý celosvětový odliv zájmu o klasický těsnopis grafický a razantně nastupuje technika strojová. Nás v Římě v kategorii strojového těsnopisu zastupoval systém zavpis, jehož výhodou je zejména využití běžné klávesnice PC. Odpadá tak investice do zvláštního stenografovacího stroje. Zavpis však není určen k dosahování vysokých rychlostí mluveného slova (Španěl Hidalgo zachytil 480 slabik za minutu, naše Helena Matoušková 289 slabik).
Praxi se stále více přibližuje soutěž v „rychlém převodu textu“, při níž je hodnocena nejen rychlost diktátu, ale i čas odevzdání čistopisu. V této disciplíně byli ještě v Hannoveru neporazitelní Italové, také v domácím prostředí se jich do desítky nejlepších praktiků vešlo pět, nicméně zlato patřilo naší Heleně Matouškové a 6. místo obsadil Petr Hais. Účinnost koncepce naší přípravy (individuální výuka a trénink odhaluje talenty už od 9 let) naznačil výsledek v kategorii juniorů, v níž náročné podmínky „rychlého převodu“ zvládli pouze dva Češi – Václav Mikula a Petr Sekanina.
Přesto bude ke strategickým úkolům Interinfo ČR nepochybně patřit i práce na systému strojového těsnopisu akordového. Nemalou naději přitom vkládáme do možnosti využití čtyřicetileté analytické práce, která dala vzniknout systému zavpis.
Velkou neznámou je pro slovanské jazyky včetně českého vývoj techniky „voice recognition“, přímého diktování textu do počítače. V Římě tuto techniku v německé verzi představil při přednášce stenograf Bundestagu Josef Stehling, při soutěži pak tři stenografové v italštině a angličtině. Dosáhli výkonů srovnatelných s naší Helenou Matouškovou.
Nemalé popularity během pěti posledních světových šampionátů dosáhla soutěž „korektura textu“. Při ní je soutěžícímu text v podobě souboru k dispozici na obrazovce, úkolem je z papírové předlohy provádět korektorskými znaménky vyznačené změny. Heroický výkon – za 10 minut provést všech předložených 220 úkolů – zvládl pouze několikanásobný mistr Německa Markus Schöffler (věrný editoru WordPerfect 5) a z juniorů naši Václav Mikula a Petr Sekanina. Pouze počet chyb je odkázal ve výsledkové listině na 2., resp. 4. místo. Mezi desítkou nejlepších se v prakticích umístili dva, mezi juniory pět v dresu ČR! Nejvíce ovšem překvapili naši žáci: pět se jich vešlo do 6. místa – pouze stříbrnou pozici obsadila reprezentantka Německa. Zlato si za 116 zpracovaných korektur odnesla studentka OBA Karviná, Lenka Klaputová.
V Hannoveru obsadili naši junioři stupně vítězů v soutěži „wordprocessing“ – profesionální zpracování textu. Jak Interinfo ČR při soustředěních, tak NÚOV na stránkách Těsnopisných rozhledů této soutěži věnovaly nemalou péči a v Římě pak naše reprezentace sklízela: do kategorie praktiků se přesunul hannoverský bronzový Martin Stříž a mezi ostřílenými „profíky“ hned napoprvé obsadil 6. místo. Český úspěch v juniorské kategorii je ovšem zcela unikátní: do desítky nejlepších se zařadilo sedm našich!
Dlužno poznamenat, že 6., 7. a 10. místo ve wordprocessingu jsou práce německé jazykové verze, která nebyla dobře připravena. Scházelo zadání částí „B“ a „C“. Jednalo se ale o soutěžící ze dvou zemí (Rakouska a Německa), proto pořadatelé improvizovali způsobem bezprecedentně porušujícím pravidla. Aniž by svolali mezinárodní jury, „operativně“ se v průběhu soutěže rozhodli části „B“ a „C“ všem soutěžícím anulovat. Ale to až v situaci, kdy náš hannoverský juniorský mistr světa Petr Hýl tyto části již podle svého přesvědčení měl zpracovány a tím přišel o body. Vedení výpravy dostalo od garanta soutěže Belgičana Dannyho Devriendta příslib, že propočítá i pořadí včetně dodatečně anulovaných částí „B“ a „C“ a pokud se prokáže, že na medailových pozicích měli být jiní soutěžící, budou vydány diplomy a případně přiděleny tituly nové, aniž by slavnostně vyhlášené pozbyly platnosti.
Při českých soutěžích je samozřejmostí automatické vyhodnocení opisů – v posledních letech i soutěže „korektura textu“. Také mistrovství Německa a Švýcarska opakovaně využívají služeb programu ZAV-JURY. Řím nemohl být výjimkou, ohromnou práci (technickou i diplomatickou – podklady zdaleka nezaslaly všechny národní skupiny na potřebné úrovni) odvedl vedoucí skupiny „zav-jury-group“ Pavel Hýl, jemuž skvělým způsobem sekundovala hlavní organizátorka posledního mistrovství ČR v Praze, Daniela Schudichová. Oběma patří ohromný dík, jejich obětavá práce přispěla k silnému postavení naší země v Intersteno.
Váhu české delegace výrazně zvýšila i přítomnost otce dvou našich reprezentantů, skvělého profesionálního kameramana Zbyňka Popa z Jarcové u Valašekého Meziříčí. Byl všude, kde se něco důležitého dělo, díky jeho záběrům je římské mistrovství z celé historie Intersteno nejlépe dokumentováno.
Z iniciativy ČR byla poprvé v historii soutěží Intersteno zavedena kategorie žáků (do 16 let). Byl to logický požadavek, vycházející z nezbytnosti naučit mladé lidi nejdříve ovládat klávesnici, pak teprve jim nabídnout méně pracnou výuku atraktivnějších funkcí textového editoru. Šestice českých reprezentantů nám vybojovala spoustu bodů a medailí, organizačně to ovšem znamenalo potřebu posílit pedagogický doprovod. Tohoto úkolu se ujaly zkušené vyučující – Alena Ošancová (OA Bučovice) a Ivana Slámová (SZeŠ Bystřice n. P.).
Těm, kteří po vyčerpávajícím náročném soutěžním a kongresovém programu dokázali využít unikátní šance poznat Řím, byl k dispozici zkušený průvodce, vyučující OA Valašské Meziříčí, Jiří Spiegel.
Nádherné vzpomínky, dokumentované četnými snímky, spojují mnozí naši soutěžící s návštěvou lunaparku. Ten byl nejbližším „civilizovaným“ místem hotelu San Bernardo. Když nám toto ubytování italští organizátoři jako obzvlášť výhodné (blízko místa soutěží, relativně nízká cena) nabídli, netušili, že nám finanční úspora za nezabudovanou klimatizaci v teplotách mezi 40 – 50 °C (stín – přímé slunce) nepřipadne jako zvlášť výhodná.
Stejně jako v Hannoveru se nedílnou součástí družstva ČR stali i oba řidiči z rýmařovské cestovní kanceláře pana Moťky. Jejich autobus klimatizovaný byl a podle potřeb družstva díky jejich mistrovství projel často uličkami, jimiž i osobní auta jinak razantních místních řidičů projížděla krokem.
Mistrovství světa se konalo v rámci 44. kongresu Intersteno. Průběh byl většinou přímo přenášen internetem, mnohé sekvence jsou stále k dispozici na www.intersteno.it. V přednáškové části přednesla předsedkyně Českého těsnopisného spolku Ludmila Nováková referát svého nepřítomného manžela na téma „Těsnopis a informační technologie“, tématem mého referátu byl český e-learning ZAV.
Při slavnostním zasedání ústředního výboru Intersteno přijala florentinská univerzita Aliprandi čtyři nové čestné členy:
- Karla Wollin Boyer (USA) za propracování nejúspěšnějšího systému strojového těsnopisu;
- Danny Devriendt (Belgie) za zavedení a propracování soutěže Wordprocessing a aktivity v rámci Belgického svazu učitelů;
- Gian Paolo Trivulzio (Itálie) za neustálé sledování veškerých technických a metodických novinek v oblasti zpracování textů a zajišťování výměny informací mezi odborníky Intersteno;
- Jaroslav Zaviačič (ČR) za metodiku programované výuky a další aktivity směrem k Intersteno.
Tato čest je současně závazkem, šancí i výzvou. Ústřední výbor Intersteno navíc jmenoval čtyřčlennou vědeckou komisi, v níž mi také jedna židle byla rezervována. Obě tyto nečekané pozice nevnímám jako prestižní ocenění představitele nejúspěšnějšího družstva světového šampionátu Řím 2003, ale jako zelenou na semaforu do nikoli jednosměrné ulice: představitelé školství mnoha členských zemí Intersteno mají zájem o pozadí našich úspěchů, my můžeme rovnou v první linii získávat náměty, zkušenosti a informace z oblasti zpracování informací tak, aby sloužily nejen naší příští reprezentaci, ale celému českému školství.
Jaroslav Zaviačič
Odkazy
- Výsledkové listiny
- Přijetí mistrů světa v Poslanecké sněmovně
- Přijetí mistrů světa u místopředsedy Senátu
