Těsnopis – zbytečný přežitek, tajné písmo, nevyužitý nástroj?
Řekne-li se „těsnopis“, vybaví se Čechovi tužka, papír a divná písmenka stenogramu, která bez přenesení na jiný papír pomocí psacího stroje nebo počítače nejsou většině lidí k ničemu. Američanovi se při slově „těsnopis“ vybaví přenosná trojnožka s klávesnicí, napojená na počítač.
Český stenograf zapisuje kolem deseti minut, pak spěchá do ústraní, aby několikanásobek času stenografování zapsaný text diktoval a opravil podle záznamu zvukového, případně za pomoci tištěného textu příspěvku řečníka. Američtí a stále více západoevropských stenografů využitím výpočetní techniky ušetřili čas převodu, který někdy tvoří až 80 % pracovní doby, při nichž je většinou ještě zaměstnán další specialista – kvalitní písařská síla.
Uvedené rozdíly vysvětlují, proč grafický těsnopis ve světě vymírá. Česká agonie bude zřejmě trvat déle. Stenografů použitelných např. v parlamentní praxi ubývá a ve světě běžnou alternativu – vývoj těsnopisu strojového – konzervativní pracoviště Státního těsnopisného ústavu před osmi lety nenápadně uzavřelo, aniž by byl publikován byť dílčí výstup z probíhajících prací na české klávesnici. Tři těsnopisné stroje, darované Čechoameričanem Frolíkem, se staly zaprášenými exponáty v místech, kde nehrozí nebezpečí, že by s nimi někdo něco užitečného činil. Ani moje životní dílo – strojový těsnopis řetězcový „zavpis“ – si nečiní ambice špičkovým grafickým těsnopiscům konkurovat. Zavpis je koncipován pro záznam středně vysokých rychlostí (80 – 140 slov/min.) s minimální potřebou převodu zapsaného textu a bez nároků na nákladné speciální stroje. Stenografuje se na klávesnici běžného počítače.
Školy s kybernetickou výukou ZAV jsou zdrojem budoucích zapisovatelů, protože individuální kybernetická výuka automaticky zajišťuje vyhledávání talentovaných zpracovatelů textu. Masovou výukou těsnopisu čas neztrácí. Využití „zavpisáckých“ stenografů by mělo zvýšit například kapacity soudů, policie a dalších pracovišť, na nichž je procesní tempo limitováno i časem okamžitého zpracování mluveného slova. Za této situace se zdá, že zbývajících několik českých středních škol s výukou grafického těsnopisu připomíná členy klubu automobilových veteránů. Domnívám se ale, že jejich zásluhou je nejen uchování nepochybné součásti kultury jazyka. Vážím si jak výchovy těsnopisců v Obchodní akademii v Praze-Dušní (kde je garantem úspěchu mistryně světa Helena Bendová), tak argumentace ředitelky Obchodní akademie v Orlové, kde se dokonce těsnopis zavádí nově: naučíte se tajnému písmu, které po vás nikdo nepřečte. Nikdo vás do výuky těsnopisu nebude nutit, ztratíte-li motivaci, skončíme. Vydržíte-li, budete dělat škole čest v soutěžích, při nichž ubývá konkurence, ale hlavně se z vás mohou stát stále žádaní a stále vzácnější komorní stenografové.* * *
V Německu generace strojových stenografů úspěšně vzrůstá díky Heidrun Seyringové z Jeny. Sama skvělá stenografka (těsnopisu grafického – tužka, papír, 170 slov za minutu), dokázala překročit svůj stín a začít „znovu od nuly“.
Přinášíme výtah z jejího referátu o cestě mezi těsnopisnými systémy, o vývoji a perspektivách strojového těsnopisu v Německu. Když jsme ji žádali o svolení s přetištěním, zaslala další rozšiřující příspěvek k tématu se schématem klávesnice německého stenografického stroje a vysvětlením principu německého strojového těsnopisu.
Plné znění referátu z kongresu Intersteno v Lausanne i rozšiřujícího textu je k dispozici po volbě tlačítka s německou vlaječkou v německém originálu. Zde stručný výtah:
STROJOVÝ TĚSNOPIS V NĚMECKU
Heidrun Seyring, Taucha
Jmenuji se Heidrun Seyring a od roku 1990 pracuji jako stenografická zapisovatelka. Zpočátku jsem zapisovala výlučně grafickým těsnopisem, poté souběžně grafický i strojový těsnopis, přibližně před rokem jsem přešla výlučně k těsnopisu strojovému.
Grafická stenografie má v Německu dlouhou tradici, ojedinělé pokusy o zavedení těsnopisu strojového, zůstaly bez povšimnutí. Teprve Wolfgang Groth a Andreas Olschewski představili německý systém strojové stenografie na kongresu Intersteno v Drážďanech v roce 1989. Kongresu jsem se tehdy zúčastnila a ukázku strojového těsnopisu sledovala se smíšenými pocity. Nakonec jsem ale neodolala fascinující představě, že by při záznamu textu mohla odpadnout fáze převodu stenogramu do normálního písma.
Grafický těsnopis používám od svých 10 let a stále mě proto hodně přemáhání začínat znovu od nuly. Němečtí strojoví stenografové využívají stenografických strojů konstrukce, která je rozšířena ve Spojených státech. Naložení klávesnice bylo přizpůsobeno německému jazyku. Byla jsem nadšena možností napojit stenografii na další komunikační technologie. Ale současně jsem byla i skeptická na základě argumentů, že německý jazyk je obsahuje četné souhláskové skupiny a je tak bohatý na varianty, že přímý záznam mluvené řeči nebude možný.
Vypůjčila jsem si mechanický stenografický stroj a s nadšením se pustila do práce.
V zemském parlamentě otevřeli výuku strojových stenografů pomocí počítačového programu. Po půlročním kurzu se pod mým vedením naučili mladí lidé zachycovat text rychlostí 100 slabik za minutu a já se učila s nimi.
Poznali jsme, že převzatý systém je sice skvěle propracovaný, ale příliš komplikovaný a málo odpovídá současné stenografické praxi. Během tří měsíců jsme jej přepracovali a rychlost záznamu se vyšplhala na 250 slabik za minutu. V této etapě pro mne bylo velmi obtížné rozhodování, zda se mám zcela vzdát těsnopisné tužky.
Námahu začátečníka brzy vyrovnal užitek z využití strojového těsnopisu, napojeného na počítač. Dnes při zhotovování protokolů díky tomu, že odpadla monotonní rutinní práce převodu stenogramu do normálního písma, odhaduji minimálně na 30 % úspory pracovní doby.
Mnozí ruční (grafičtí) stenografové zastávají názor, že strojový těsnopis je vhodný pouze pro zpracovávání doslovných protokolů – záznamu mluvené řeči. Je pravda, že se ušetří více než polovina času. Ale právě u dále koncipovaných textů je využití strojové stenografie výhodné, výtisk je okamžitě odpovědné osobě k dispozici a nejsou v něm už pasáže, které by byly stejně vyškrtnuty, ale které stenograf už během diktátu vynechává. Redakční úpravy, které stenograf už ve fázi záznamu provádí, jsou ve stenogramu vyznačeny, stejně tak místa, kde kvůli přeslechu, nebo i příliš vysoké rychlosti diktátu, zůstalo něco vynecháno. Autor pak s minimální ztrátou času zreviduje pouze vyznačené pasáže.
Také možnost synchronizace stenogramu se zvukovým záznamem je užitečná. Stenografovací stroj ukládá automaticky ke každé řádce údaj o čase, což usnadňuje vyhledání příslušné pasáže ve zvukovém záznamu. Vložení přeformulovaných pasáží textů se také děje velmi časově úsporným způsobem pomocí stenografovacího stroje.
Strojový stenograf zaznamenává bez přestávky déle, než stenograf ruční (grafický), takže vnímá více souvislostí, snadněji a jednotněji text zpracovává, čímž zvyšuje jeho kvalitu.
Při práci mimo parlament mám kromě stenografovacího stroje při práci i notebook, takže na jeho obrazovce mohu sledovat i počítačový převod – plný text – a většinou už během stenografování v textu provádět korektury. Pracujeme-li ve dvou, je možno korektury provést během stenografování kolegy.
Dosavadní počítačový převod probíhá pomocí programu na bázi DOSu. V současnosti ale už přecházíme na 32bitové programy, což umožní např. paralelní gramatickou kontrolu převáděného textu. S minimálním časovým posunem tak bude plný text uživatelům k dispozici na jejich monitorech. Kliknutím myši umožní nový software také libovolné místo v textu vyhledat ve zvukovém záznamu, což umožní takovou pasáž opravit, případně přeformulovat.
Při mnoha akcích vzniká potřeba písemného prokololu téměř v reálném čase. Mnohé firmy ale nemají dost finančních prostředků a nemohou pozvat početný tým stenografů a písařů. V takových případech stačí mít v místě konání akce dva strojové stenografy, kteří texty zaznamenávají a pomocí sítě přenášejí na libovolné místo k dalšímu zpracování. Přenos pomocí internetu výrazně snižuje vedlejší náklady.
Poptávku po službách strojových stenografů zatím v Německu nejsme schopni pokrýt. Naštěstí v několika soukromých obchodních školách a institutech vzrůstá zájem o výuku strojové stenografie, já nyní zpracovávám materiály pro dálkové studium pro základní stupeň znalostí.
Týmová práce je obzvlášť efektivní pro nevidomé stenografy. Jimi zaznamenaný text může být k dalšímu zpracování přenášen jiným specialistům. Ti zase mohou být např. tělesně postižení pohybově…
Titulkování televizních textů je při využití strojového těsnopisu také mnohem produktivnější a umožňuje i textové zpracování živých vstupů.
Také v německém soudnictví najde strojová stenografie významné uplatnění.
Ve Spojených státech jsou při četných akcích díky využití strojových stenografů okamžité doslovné protokoly přenášeny do internetové sítě.
Strojoví stenografové mohou být využiti při videokonferencích.
Velmi nám pomáhají zkušenosti a solidarita amerických a anglických kolegů strojových stenografů.
Spojení strojové stenografie s možností přímého zpracování mluveného textu počítačem asi v budoucnu v některých případech může přispět k dalšímu urychlení a snížení nákladů při zpracování textů. Zadavatele obvykle nezajímá systém a technické prostředky, ale kvalita, náklady a rychlost disponibility hotové práce.
Pro ruční (grafické) stenografy bylo téma strojového těsnopisu dlouho tabu. Počáteční nezájem vystřídaly aktivity ne zrovna věcného charakteru, přišly i osobní útoky.
Přesto se díváme do budoucnosti s optimismem. Velký zájem ukazuje, že se v Německu – prozatím aspoň v mimoparlamentním prostředí – strojový těsnopis prosazuje.
Na dřívějších stenografovacích strojích se skutečně tiskl stenogram. Na každé řádce se zobrazily znaky, které v akordu prsty najednou stiskly. Z ukázky, kterou zaslala autorka příspěvku H. Seyring, si lze udělat představu o náročnosti převodu stenogramu do plného textu. Počítač převod zvládá okamžitě, stenogram v moderním strojovém těsnopisu vůbec nevzniká.
¦ B AU ¦ ¦ S T O B ¦ ¦ S T AU ¦ ¦ R AU M ¦ ¦ G L D ¦ ¦ D ¦ ¦ B G O ¦ ¦ GD U OI L ¦ ¦ GD A ¦ ¦ S ¦ ¦ B AU ¦ ¦ SBT ¦ ¦ B U*OIR ¦ ¦ GD O R D ¦ ¦ T A T ¦ ¦ B AU ¦ ¦ G L D ¦ ¦ SB G A R ¦ ¦ B G R A I S ¦ ¦ B AU ¦ ¦ B G R A I S ¦ ¦ GD O R D ¦ ¦ SBT L U OI ¦ ¦ S T ¦