Zemřel Marijan Pavlić

Moje první zahraniční cesta na „Západ“ (i do Jugoslávie byla v šedesátých letech potřebná výjezdní doložka) směřovala na soutěž do Záhřebu. Snad proto na ni mám dodnes vzpomínky mimořádně živé, zdaleka ne jen pro vítězství v tehdejší speciální soutěži na přesnost, kdy se mi na obyčejném psacím stroji, bez možnosti oprav, povedlo za 10 minut napsat bez chyby 4999 úhozů.

Cenu mi předával vedoucí soutěže, sám vynikající stenograf a závodník, člen Chorvatského družstva stenografů. Naše jazyky jsou si blízké, takže jsem si nebyl jist, zda se mi to jen zdálo, nebo opravdu onu krátkou předávací frázi pronesl česky. Bylo to opravdu česky, pan Pavlić s naší skupinou strávil několik společných hodin a krásnou češtinou vysvětloval, že jeho předkové se kdysi usadili na Jižní Moravě, někteří tam žijí dodnes, ale někteří se vrátili a už třetí generaci udržují aktivní český jazyk.

Pak jsme se opakovaně viděli na několika mezinárodních soutěžích (například na Slovensku a v Německu), na několika světových šampionátech. Někdy před 18 lety jsme si místo dopisů začali posílat mejly – přítel Marijan srbochorvatsky, já česky, vše podstatné jsme rozuměli. V roce 2007 jsme se těšili na jeho příjezd do Prahy na světový šampionát, ze zdravotních důvodů se omluvil stejně jako z dalších pozvání do rodného kraje jeho předků – na ZAV-Hodonín.

Už to nenapravíme, z velkého mnohaletého přátelství zůstane jen vzpomínka. Smutný mejl mi poslal Josip Hanjš, kterého mnozí známe jako zástupce Chorvatska ze slavnostních zahájení světových šampionátů, ale také jako vynikajícího aktivního stenografa z vyhlašování mistrů světa.

Připojte se prosím ke vzpomínce na pana Pavliće všichni z generace soutěžících či pedagogů, která s naším vzácným přítelem měla to potěšení prožívat krásné chvíle spojující dobré lidi se společným koníčkem – záznamem a zpracováním textů.

Pan Marijan Pavlic byl až do svých posledních dnů aktivním sekretářem Chorvatského stenografického svazu, celkem 28 let. Díky své publicistické činnosti na poli těsnopisu se stal členem Stenografického institutu. Jako komorní stenograf pracoval pro Radio Záhřeb, chorvatský parlament, tiskovou agenturu Vjesnik. Chorvatské ministerstvo školství ho jmenovalo členem vzdělávací a kontrolní komise.

Chorvatští spolupracovníci zvláště zdůrazňují jeho mimořádné organizační schopnosti a významný přínos při získávání a překládání pedagogických prací a informací z češtiny, slovenštiny a polštiny. V roce 1987 byl zvolen do funkce prezidenta Stenografického institutu.

Vzpomínka by nebyla úplná bez zmínky o tom, že po panu Pavlićovi zůstalo nejen mnoho nepřekonaných příspěvků na poli jeho odborné znalosti, ale také povídky, anekdoty, obrázky a básně. Zařadil se tak mezi výjimečné autory v historii chorvatské literatury.

Jaroslav Zaviačič