Těsnopis v češtině: představení systému ZAVPIS

Překlad příspěvku publikovaného originálně v časopisu Tiro, původní anglické znění naleznete zde

Těsnopis v českém jazyce existuje v několika podobách, které vznikaly v průběhu času a zohledňovaly technické možnosti a požadavky tehdejších stenografů. V tomto článku stručně představím různé formy českého těsnopisu, které dělím podle tradičního členění do tří skupin: grafický těsnopis neboli zaznamenávání textů pomocí tužky, dále pak strojový těsnopis s využitím speciálních stenografických strojů a nakonec řetězcový strojový těsnopis s klasickou klávesnicí, kdy uživatel píše v modulárním systému zkratek. Po obecném úvodu kladu zvláštní důraz na systém řetězového psaní zvaný ZAVPIS, který si v české stenografické komunitě získal značnou oblibu.

Grafický těsnopis

Grafický těsnopis je nejstarší stenografickou technologií. Klíčovou osobností při jeho vývoji v českém jazyce byl Miloš Matula (1919-2005), parlamentní stenograf, statistik a vývojový pracovník v československém Státním těsnopisném ústavu. Matula zvládl dosáhnout rychlostí až 200 slov za minutu. V neposlední řadě byl velkou inspirací pro Jaroslava Zaviačiče (* 1939) při vývoji řetězcového strojového těsnopisu. Společně se Zaviačičem ustanovil tradiční dělení těsnopisu na grafický, strojový akordový a strojový řetězcový. Sám Matula však byl v té době skeptický k vývoji řetězcového strojového těsnopisu.

Matulův úspěch spočíval především v používání jeho vlastního frekvenčního slovníku, v rychlé ruce a excelentní koncentraci. To dokládá jeho stěžejní dílo, Teorie a praxe těsnopisu, vydané v roce 1958. Grafický těsnopis v současné době se v České republice již nevyučuje, v minulosti se jej učili především žáci na obchodních akademiích, ale ani tyto školy dnes výuku nezřazují a nevychovávají nové grafické stenografy. Využití těsnopiosu však stále v Česku zůstává, především v parlamentní praxi.

Akordový těsnopis

Matula ve své práci o českém těsnopisu uvádí, že český jazyk má mnohem delší průměrnou délku slov než ostatní jazyky, které používají akordový těsnopis. V porovnání s angličtinou má čeština také mnoho otevřených slabik a potřebuje větší počet písmen. To činí překážku při vytváření úspěšného akordového těsnopisného systému.

I přesto byly pokusy vytvořit akordový strojový těsnopis pro češtinu. Matulova práce zahrnuje kapitolu zabývající se Vrátného systémem strojové stenografie, která vychází z amerického rozložení stenografického stroje. Vrátného metoda nakonec aplikována nebyla. Po několika dekádách se Internetová škola ZAV pod vedením Jaroslava Zaviačiče zabývala testování různých rozloženích stenografovacích strojů s cílem vytvořit strojový akordový těsnopis pro český jazyk. Zaviačič pracoval od roku 2007 na systému využívajícím čínský stenografický stroj Yawei Sulu se 24 klávesami. Sestavané řešení však bylo natolik složité, že nevedlo k efektivnímu záznamu textů. Tímto byla potvrzena Matulova hypotéza, že akordový těsnopis využívající stenografovací stroje nejsou vhodné pro český jazyk kvůli potřebě velkého počtu znaků.

Řetězcový těsnopis

K počátku vývoje řetězcového strojového těsnopisu se musíme vrátit do roku 1958. Tehdy si moskevský profesor Akopjan představoval těsnopisný systém pro běžný psací stroj. V podstatě předběhl dobu, neboť plný potenciál tohoto řešení mohl být realizován až s příchodem počítačů a počítačových klávesnic. Jaroslav Zaviačič pracoval na tomto řešení v 90. letech, což vedlo k první verzi řetězcového strojového těsnopisu ZAVPIS pro Microsoft Windows.

Nahoře vidíme několik slov s kmenem stav, který se krátí jako „sv“. Ve všech těchto slovech nacházíme předponu „vy“ krácenou jako „_y“. Použitá slova se liší v příponách nebo v koncovách. V prvních dvou slovech jsou obyčejné koncovky. Další slova obsahují přípony, které jsou hojně zastoupené napříč češtinou a jejich krácení vidíte výše.

Používání strojového těsnopisu ZAVPIS funguje následovně. Přepisovatel má ve svém počítači nainstalovanou aplikaci, která obsahuje slovník nesoucí sadu použitelných zkratek. Slovník je neustále vylepšován na základě požadavků uživatelů. Jakmile je aplikace aktivní, zkratky fungují kdekoliv ve Windows.

Výuka ZAVPISu

Ovládnutí řetězcového strojového těsnopisu vyžaduje psaní na klávesnici všemi deseti, jinak není možné tuto technologii používat. ZAVPIS je součástí e-learningu ZAV, který je široce rozšířený ve školách v České a Slovenské republice, dále pak existuje německá, polská a částečně anglická verze výuky. Celý e-learning začíná nejprve nácvikem psaní všemi deseti. Během prvních 600 cvičení je probrána značná část klávesnice, což umožňuje přechod k psaní všemi deseti v praxi. Ve výuce žák začíná na prvním cvičení a podle svých vlastních výsledků postupuje k vyšším cvičením nebo naopak cvičení opakuje či padá k přecházejícím. Po cvičení 1200 je probrána celá klávesnice včetně speciálních znaků. Následuje trénink ke zvýšení rychlosti a přesnosti psaní. Když žák dosáhne cvičení 2400, bezpečně ovládá českou klávesnici a může přejít k výuce ZAVPISu.

Cvičení v rámci výuky ZAVPISu se zaměřují jak na samotné zkratky, tak na jejich použití při psaní souvislého textu. Čím více žák zkratek umí, tím efektivnější bude jeho psaní. Není však podmínkou, aby se student nejprve naučil všechny zkratky a teprve poté začal používat ZAVPIS v praxi. Již několik klíčových zkratek může výrazně zefektivnit práci.

ZAVPIS denně používají přepisovatelé pro neslyšící. Často se využívá také na konferencích a soutěžích ve zpracování textů. Mezi významné akce, kde byl ZAVPIS použit, patří například festival Colours of Ostrava. Součástí festivalu je diskusní fórum Meltingpot, na kterém se setkávají anglicky hovořící řečníci z celého světa. Aby bylo možné zprostředkovat zážitek i neanglicky mluvícím účastníkům, tlumočníci simultánně tlumočí řečníky přepisovatelům, kteří je ihned přepisují na obrazovku. Tento model se velmi osvědčil a poskytuje posluchačům prakticky v reálném čase věrný překlad z angličtiny do češtiny.

Závěr

Strojová stenografie klade na své uživatele vysoké nároky. Nejenže se musí uživatel naučit a zautomatizovat si všechny zásady, ale potřebuje také vysokou míru soustředění, protože jediná chyba může způsobit mnohem více chyb než při běžném psaní. Efektivita takové metody je však významná a umožňuje uživatelům dosahovat výkonů, kterých by běžným psaním nemohlo být dosaženo.

Jonáš Vala je český soutěžící ve zpracování textů, učitel psaní na klávesnici a člen výboru Interinfo ČR. Využívá řetězcový strojový těsnopis a na posledním mistrovství světa dosáhl v opisu textu rychlosti 786 úhozů za minutu.

Reference

MATULA, Miloš. Teorie a praxe těsnopisu. Státní těsnopisný ústav, 1958.