Astrid Lindgrenová
napsala všechny své knihy těsnopisem.
Zemřela ve Stockholmu v ranních hodinách dne 28. ledna 2002. Tato světoznámá autorka knížek pro děti se dožila 94 let. Všechny své texty stenografovala.
Napsala více než 100 knih pro děti, psala scénáře, početné příběhy a mnoho dalšího. Kdo by neznal silnou a mazanou Pipi Punčochatou, Kalleho Blomquista, Karlssona ze střechy? Pipi Punčochatá byla jejím prvním příběhem, který začala psát ve čtyřiceti letech u postele svého nemocného dítěte. Její vyprávění vonělo vždy zelenou zdravou zemí a jasnou modří švédského nebe. Štěstí a životní jistota dětí jí vždy ležely na srdci. Všichni známe tyto knihy z dětství, filmy … ještě dnes děti hltají její knihy a příběhy, například „Znáš tu zemi, v níž je zakázáno dělat domácí úkoly …“.
Často se vyjdřovala i k politickým tématům, úspěšně se angažovala v oblasti daňového zákonodárství a ochrany přírody a zvířat ve Švédsku. Nechtěla například uznat, že by měla platit vyšší daně než kolik činí její důchod …
Bohužel Nobelovy ceny za literaturu se Astrid Lindgrenová nedočkala. Zato dostala Mírovou cenu německého knižního obchodu ve Frankfurtu 22. října 1978. V její řeči ve frankfurtském kostele sv. Pavla se postavila proti jakékoli formě násilí. Výňatek tohoto projevu přinesl i časopis německé stenografické mládeže (Stenojugend, č. 1/1979): „Dítě, které něco provedlo, bylo svou matkou posláno na zahradu, aby našlo a přineslo hůl, protože si zasloužilo pořádný výprask. Dítě ale žádný klacek nenašlo a přineslo kámen: tím mu mohla matka také způsobit bolest. Pojednou si matka uvědomila nesmyslnost výprasku. Oba se rozplakali, matka položila kámen na okenní parapet a od té doby jí vždy připomínal: Nikdy násilí!“
Astrid Lindgrenová, po níž je v Německu pojmenováno více než 100 škol, blahopřála Mladým německým stenografům 20. srpna 1979 k desetiletému výročí existence jejich časopisu: „… možná jste všichni, tak jako já, zjistili, že těsnopis je velmi užitečný, možná stenografujete každý den“.
Existují také texty, v nichž Lindgrenová přímo na těsnopis poukazuje, například „Lupič Assar Bubbla“ nebo „Málem nevznikla kniha o Pipi Punčochaté“. Lupič totiž spisovatelce ukradl tašku s rukopisem, ale byl tak rozzlobený, že ty divné klikyháky nemůže číst, že tašku nakonec vrátil. K tomuto příběhu Lindgrenová uvádí doslova: „Assar Bubbla nevěděl, že všechny mé knížky píšu těsnopisem“.
Také němečtí stenografové vzpomínají na Astrid Lingrenovou, vzdělanou sekretářku ovládající také skvěle němčinu, s velkou úctou. Nejen proto, že uměla vyprávět tak skvělé příběhy, ale také proto, že její život byl úzce spjat s těsnopisem.
Gregor Keller
čestný prezident INTERSTENO