Záznam mluveného slova

je nejstarší soutěžní disciplínou světové organizace Intersteno, založené již v roce 1887. Desítky let přitom jako jediný instrument sloužila tužka a papír. Stenografové se nejprve ve školách učili základnímu grafickému těsnopisnému písmu a stovkám zkratek, které počet tahů pro záznam častějších slov a sousloví snižovaly. Vysoké nároky na inteligenci, schopnost stylizovat, sledovat novinky a neustále se učit novému byly předpokladem pro výkon velmi odborné a prestižní stenografické činnosti.

Do tohoto vývoje zasáhl – jako do všech segmentů lidského činění – vývoj techniky. Ještě rychleji než nejlepší stenografové začaly slova řečníků zaznamenávat magnetofony, přepis (spojený obvykle s nezbytnou redakcí originálního projevu řečníka) byl zhotovován na stále dokonalejších psacích strojích, přímý záznam mluveného slova s okamžitými úpravami stenografů pak na speciálních stenografických strojích, později napojených na počítače. Poslední doba přináší opakovaně naděje, nové otázky i zklamání s posledními praktickými pokusy o využití technologie přímého převodu mluveného slova pomocí technologie rozlišování řeči (speech recognition, Spracherkennung), česky snad možno vystihnout obratem „psaní hlasem“.

O nalezení optimální cesty se již mnoho let pokouší i Internetová škola ZAV. Vývoj českého strojového těsnopisného systému zavpis slaví úspěchy, přičemž principiálně spočívá na velmi úsporné koncepci jako pokračování individuální programované výuky ZAV. Nikoli nákladné plošné výuky, ale výběrové nabídky učit tomuto systému pouze ty žáky, kteří klávesnici PC zvládli mimořádně kvalitně co do rychlosti a přesnosti a navíc projevili nezbytnou psychickou odolnost i sportovního ducha – vesměs se tito mladí lidé zúčastňují i soutěžení.

Pokračováním zavpisu bude – snad již v dohledné době – jeho rozšíření na stenografické stroje. Svým způsobem se tak snažíme napravit vývoj přerušený krátce po druhé světové válce úmrtím profesora Vrátného a zakonzervovaný v druhé polovině 20. století Čechoameričanem Frolíkem tak, že na tyto významné vývojové etapy není možno v češtině efektivně navázat.

Zatímco napsaný text lze skvěle převádět do digitálního zvuku (každé jednotlivé písmenko je jednoznačné a dobře odlišitelné od jiných několika málo desítek znaků příslušného jazyka), je opačná cesta daleko náročnější: rozlišit ze zvuků (navíc různými lidmi různě vyslovovaných) konkrétní písmenka lze jen velmi zhruba a cesta volby pomocí kontextu s ostatními je provázena vysokou chybovostí.

Vědecká komise Intersteno shromažďuje informace o různých způsobech záznamu, zpracování a uchovávání mluveného slova (soudní protokoly, záznamy jednání parlamentů, firemních setkání, přednášek apod.). Při nedávném zasedání předsednictva Centrální rady (boardu) v Haagu byla podrobně popsána metoda, jíž se parlamentní protokoly tvoří v haagském parlamentu (www.interinfo.org – Haag), velmi zajímavý materiál o různých způsobech záznamu a zpracování textu v Austrálii zaslal člen vzdělávací komise Intersteno, pan Adrian Kelly:

Reporting v Austrálii

Stav záznamu textu/reportingu v Austrálii je momentálně v jakémsi statu quo. Tato série článků se bude zabývat tím, jak se těsnopis využíval v počátcích a jak se využívá v současné době, vychází z informací získaných za poslední rok od organizací zabývajících se záznamem textů/zapisovatelstvím/reportingem. Toto je první část, jakmile bude dostupných více informací, budou následovat další části.

Krátce z historie

Záznam mluveného slova se v první polovině minulého století prováděl pomocí grafického těsnopisu, stejně jako ve většině jiných zemí. Jako první využívaly této metody soudy a parlamenty při výsleších a k získání protokolů parlamentních a vládních zasedání. Tomuto povolání vždy vládli muži. Mnoho prvních stenografů přišlo z jiných oborů, v nichž těsnopis představoval důležitý pracovní nástroj, samozřejmě ale nedosahovali těch nejvyšších rychlostí, jako je tomu u profesionálních stenografů. Těsnopisný stroj či strojový těsnopis byl pomalu zaváděn od 30. let 20. století a v souvislosti s tím do profese vstupovalo stále více žen, až ženy začaly v této profesi převažovat. Většina stenografů byla (a stále je) zaměstnána ve státní správě nebo federálních a spolkových vládách.

Existuje také několik soukromých firem, které zaměstnávají nezávislé zpravodaje, několik malých nezávislých stenografických/zpravodajských/zapisovatelských společností a jedna společnost používá technologii „speech recognition“ (rozpoznávání hlasu, psaní hlasem). Stávající stenografové – ať už grafičtí nebo strojoví – nebyli schopni zvládnout narůstající agendu zvláště v soudnictví, proto se texty začaly zaznamenávat na magnetofonové pásky. To nastalo na konci 50. a začátku 60. let minulého století.

Ale v souvislosti s dalším rozšiřováním soudní agendy bylo stále více využíváno záznamu na pásku. Ze strany stenografů však o to byl mizivý zájem, takřka žádný, protože stenografové byli státní úředníci, měli svá jistá místa, byli spokojeni, neboť věděli, že vyhazov z práce jim hrozí jen za mimořádných okolností. A tak byli stenografové v Austrálii čím dále tím méně schopni uspokojovat zájem o jejich práci. Stále více mluvených textů je nahráváno do zvukového záznamu, zpracovávají je i velké soukromé firmy, které si soudy a soudní dvory najímají. Tyto firmy převádějí digitalizované nahrávky do textových souborů tak, že obvykle angažují písaře, aby digitální nahrávky přepsali do počítače, ale – jak již bylo zmíněno dříve – angažují také nezávislé zpravodaje v některých oblastech. Těsnopisní zapisovatelé jsou nyní v menšině, poměry se výrazně změnily.

Trochu statistiky

Zpravodajský servis v Novém Jižním Walesu, Sydney

• má 85 stálých soudních stenografů; 14 z nich jsou grafičtí stenografové, zbytek strojoví
• má také 5 příležitostných stenografů, čtyři z toho jsou grafičtí, jeden používá CAT systém
• neplánuje se přijetí dalších grafických stenografů

Poznámka: informace laskavě poskytla paní Eunice Walsham, manažerka, podpora podnikání, Zpravodajské služby Branch, Ministerstvo spravedlnosti & Generální prokuratura.

Court Transcription Services (Soudní záznamová služba), Adelaide, South Australia

• působí zde asi 45 soudních stenografů se stenografickými stroji;
• od roku 1999 se zde používá on-line zpravodajství jako hlavní metoda zápisů soudních jednání. Zpravodajové pracují ve dvou, první přímo zaznamenává, co bylo řečeno, poznámky posílá po síti do počítače v kanceláři, kde jsou pomocí CAT softwaru přepsány. Druhý zpravodaj tento záznam upravuje. Na konci cyklu – obyčejně 40minutového – si zpravodajové vymění místa a ten, který zaznamenával v soudní síni, odchází do kanceláře upravovat text a naopak;
• zpravodajové, kteří nepracují on-line, jsou v týmech složených ze dvou nebo tří osob, každý zpravodaj pracuje v cyklu v soudní síni (obvykle 20–30 minut), vyjme disk z těsnopisného stroje na konci cyklu, odejde do kanceláře, kde dokončí záznam za použití CAT softwaru;
• specializovaný audio-personál sleduje a zaznamenává soudní jednání na analogovém zvukovém zařízení a až po opuštění soudní síně se přepisuje text ze záznamu;
• během jednání musí sledovat a označovat řečníky pro následný přepis do počítače, dělá si poznámky o jménech řečníků a době, kdy hovořili. Při přepisu zvukového záznamu pak personál mimo soudní síň tyto poznámky využívá;
• po skončení soudu odchází zapisovatel se svým hrubým záznamem a zvukovou nahrávkou textu, aby mohl záznam s jeho pomocí dokončit/vyčistit. V tomto oddělení pracuje přibližně 25 osob, které jsou schopny zajistit jak on-line záznam přímo v soudní síni, tak poté přepis dokončit mimo soudní síň;
• Pozn.: informace zajistila Graeme W. Rice, manažerka soudních služeb a přepisu, webové stránky Court Transcription Services

 Národní akademie soudního reportingu – Adelaide, Jižní Austrálie – www.nccr.com.au

• akademie funguje již 24. rokem;
• zajišťuje strojový těsnopis v reálném čase pro Soudní a parlamentní zpravodajství, titulkování a přepisy pro sluchově postižené studenty vysokých škol;
• dříve zde bývalo zapsáno přibližně 80 studentů každý rok;
• aktuálně zde studuje 35 studentů ročně, což je považováno za optimum vzhledem k možnosti následného získání pracovního místa v Austrálii;
• jako učitelé zde působí soudní zapisovatelé ze South Australian Courts Administration Authority.

Pozn.: informace dodala paní Paula Roberts, Národní akademie soudního zapisovatelství

Adrian Kelly, Melbourne
(úvod a překlad ZAVi)