Esperanto na internetu

... interlingvo je normální esperanto, ale povýšené na jediný mezinárodní jazyk svého druhu, zatímco ostatní (okcidental, interlingua, novial ap.) byly stenografy zřejmě odsunuty jako pouhé projekty (seznamy slov a pravidel), které se nestaly skutečnými jazyky (nemají uživatele a literaturu). Čili mezinárodní jazyk a tečka. Interlingvo. Možná hrály svoji roli i názvy Intersteno, Interinfo, Interhelpo, mezi které Interlingvo dobře zapadne, stejně jako základ pro interlingvistiku. Možná se chtějí prostě odlišit od esperantského hnutí, které má někdy víc idealistický než praktický charakter.

Na internetu je esperanto nejvíce zastoupeno ve Virtuální esperantské knihovně www.esperanto.net/veb , která se snaží vytvářet přehled o všem, co se na internetu objeví v esperantu. Mojí nejoblíbenější rubrikou je Esperanta literaturo en la reto (Esperantská literatura v síti), která Vás přenese na stránku Američana Dona Harlowa, který se zase snaží vést přehled o veškeré beletrii, která se v síti objeví. Má ji rozdělenu na původní (originala) a přeloženou (tradukita), dále pak na skupiny podle abecedy.

Jinou mou oblíbenou stránkou je esperantská encyklopedie Vikipedio http://eo.wikipedia.com kam esperantisté z celého světa posílají články o svých oblíbených osobnostech, zálibách a jiných záležitostech, které do encyklopedie patří.

Tato encyklopedie řeší esperantské znaky tzv. X-systémem, že se tedy místo stříšky umístí za písmeno X (ux, cx, sx, gx, hx, jx). Když kliknete myší na slova Uzu Unicode (použij Unicode), která jsou na kterékoliv stránce této encyklopedie, stroj všechny tyto znaky automaticky složí na správnou esperantskou diakritiku. Když kliknete na Uzu X-sistemon, všechno se zase rozloží.

Podobné řešení nabízí i řada jiných stránek, pokud to jejich autoři umí. (Já to např. neumím, takže na mých stránkách to není). Tento X-systém nepovažujeme za změnu pravopisu, nýbrž pouze za technickou pomůcku, než programy v budoucnu tento problém vyřeší.

UEA čili Světový esperantský svaz používá v těchto případech principiálně H-systém (ch, sh, jh, hh), který ve svém základním kodifikačním spise Fundamento de Esperanto z roku 1905 povolil Zamenhof pro tiskárny, které nemají esperantské znaky. Přestože tento systém nebyl v praxi téměř vůbec využit a je nevhodný pro zpětné automatické převedení na normální diakritiku, UEA jako oficiální reprezentant esperanta ve světě se jím cítí vázán a v případech nezbytí používá pouze tento systém.

Kdyby esperanto nemělo diakritiku, snáze by se psalo ve všech programech, ale zato by si nikdo nevšiml jeho existence, kdežto dnes s esperantem počítá už řada programů (např. Word, WordPerfect, Recognita).

Angličtina nemá diakritiku, ale platí za to tím, že se jí rozjíždí výslovnost nejen od písma, ale také americká od britské a australské, podobně jako má Čína stejné písmo, které se čte jinak na jihu a jinak na severu.

Pro vnitřní funkci a stabilitu esperanta je diakritika důležitější než přechodná propagační hlediska.

Angličtina je bezesporu nejdůležitější jazyk dneška, ale většina lidí ji zvládá jen na nejnižší úrovni, aby se dorozuměli na cestách na ulici nebo aby pochopili pokyny počítače. Esperanto nabízí komunikaci na vyšší úrovni, a to jak těm, co angličtinu zvládli, tak těm, co ji dobývají marně. Je zajímavé, že lidé se spíše domluví anglicky s Maďarem nebo Italem, kteří se učili z podobných učebnic a mají podobnou slovní zásobu, než s rodilým Angličanem nebo Američanem.  Těm není co závidět, že celý svět šišlá a hudlá jejich mateřštinu. Ostatně oni svůj jazyk ani nikomu nevnucují, to spíš anglofilové v ostatních zemích.

Esperanto nelze školákům vnucovat, to by jen vyvolalo nenávist jako dříve u ruštiny, a také nestačí starat se jen o výuku jazyka. To by pak lidé nevěděli, co si s tou znalostí počít. Souběžně s propagací a výukou je třeba připravovat učebnice, slovníky a literaturu různých oborů (medicína, elektro, práva, zemědělství atd.), aby se naučený jazyk dal také prakticky používat nejen k zábavě, ale především k práci.

Miroslav Malovec
starto@clavis.cz
www.clavis.cz/starto
www.volny.cz/malovec
http://mujweb.cz/Kultura/malovec

Také Vám může být užitečná adresa Dr. Petra Chrdleho, majitele firmy KAVA-PECH, který vydává mimo jiné esperantskou literaturu: chrdle@kava-pech.cz  --- www.kava-pech.cz.

Další zajímavé esperantské adresy na internetu:

www.esperan.net  - má esp.diakritiku

www.allsprachendienst.ch  - překladová služba, má esp.diakritiku

www.esperanto.se  - má esp.diakritiku, ale teď se přesvědčuji, že pouze na obrazovce, při vytištění mám místo ní pouze s, c, g, j, u , h.

www.komerco.com  - asi starší, používá ještě sh, ch, gh, atd.

www.idnetwork.nl  - to je dobročinná esp. organizace, mezinárodně používá angličtinu, ale má i esp. verzi.

www.wikipedia.com  velký anglický server,  esperantská verze zobrazuje diakritiku

www.esperanto.nu  má esp.diakritiku

www.mujweb.cz  /kultura / malovec - má esp.diakritiku

www.uea.org  - stránka největší esperantské organizace

Také www.esperanto.org má mnoho jazykových mutací.