Jazyk Evropy?

Naučit se esperanto je přibližně 10x snadnější než naučit se kterémukoli jinému cizímu jazyku. Kdo umí esperanto, snadněji se pak učí další jazyky, pouze kroutí hlavou nad jejich komplikovaností, nedůsledností a nejednotností jejich gramatiky i slovní zásoby. Rozvoj výpočetní techniky přispěl k vysoké popularizaci angličtiny. Zdá se, že právě tento jazyk se stále více stává univerzálním dorozumívacím prostředkem. Esperantisté tvrdí, že i k angličtině by se člověk měl propracovat přes esperanto, jak se osvědčuje například v četných brazilských či polských školách. Také spojující se Evropa by měla popřemýšlet o tom, zda je efektivní cestou k evropské mezinárodní gramotnosti  začínat hned třemi evropskými světovými  jazyky. Zda by se nevyplatilo vložit do úvodu jazykové výuky pár týdnů základů esperanta a tím dát žákům ihned osvědčený mezinárodní dorozumívací instrument, který jim usnadní cestu ke zvládnutí dalších jazyků. Nedávno se k tomu vyjádřil jeden z německých esperantistů, mnohaletý člen Německého stenografického svazu.

Otto Möller, Heiligenstadt

Esperanto je jazyk umělý. Vytvořil je polský oční lékař dr. Ludwig Zamenhof (1859 - 1917) s cílem umožnit lidem různých národností vzájemné porozumění. Zamenhof své dílo zveřejnil v roce 1887 pod pseudonymem "Dr. Esperanto". Esperanto znamená "doufající". Od dob středověku bylo zaznamenáno více než devět set pokusů sestavit lehce naučitelný systému, který by pomohl překonat jazykové bariéry. Jen několik z těchto pokusů je veřejnosti známo, jediné esperanto se dosud široce uplatnilo.

Využitím esperanta není žádný z mateřských jazyků znevýhodněn. Esperanto je vhodné stát se druhým jazykem každého člověka, hned za jeho mateřštinou. Příznivce má v současné době esperanto na celém světě, počet aktivních esperantistů se odhaduje na tři miliony.

Esperanto disponuje rozsáhlou literaturou. Dosud v tomto jazyce bylo vydáno na 40 000 knih (originální literatury nebo překladů), včetně děl světové literatury. Četné rozhlasové stanice vysílají v esperantu, například vysílač Varšava denně tři hodiny, vysílač Peking denně dvě hodiny. Po celém světě vychází přes sto periodických časopisů. Esperanto je také využíváno jako přemosťující jazyk některých počítačových překladových programů.

Esperantu byly přizpůsobeny těsnopisné systémy mnoha zemí, mezi jiným i německého jednotného těsnopisu (Deutsche Einheitskurzschrift). Známé je zpracování H. a W. Wingenových, zveřejněné v roce 1950. Pomocí tohoto systému může každý, kdo ovládá jednotný systém německého těsnopisu, také zaznamenávat texty v esperantu. V bývalé NDR podobnou úpravu zpracoval autor tohoto příspěvku v roce 1970.

Zvláštní význam mají každoroční červencové osmidenní světové kongresy. Třebaže se na nich setkávají lidé z celého světa, nepotřebují tlumočníky. Všichni hovoří stejnou řečí. Esperanto slouží ke kongresovým jednáním, v esperantu probíhá kulturní program. Tyto kongresy dokazují, že esperanto může ve světovém měřítku vyřešit jazykový problém.

Pro mnohojazyčnou Evropu je esperanto jako druhý jazyk dnes i v budoucnosti naléhavou nezbytností. UNESCO před několika lety své členské země - k nimž patří i evropské - na význam a hodnotu esperanta upozornilo a současně doporučilo, aby se esperanto zavedlo do univerzit jako jazyková disciplína interlingvistiky. Evropští politikové však dosud nenašli čas, aby se vážně esperantem jako prostředkem řešení jazykových problémů zabývali. Současná situace upřednostňování některých evropských jazyků v Evropské unii neodpovídá zásadě rovnosti.

Německý esperantský svaz v tom vidí jedno z nebezpečí pro integraci Evropy. Vyzývá EU, "aby ve svých institucích postupně esperanto zaváděla jako pracovní jazyk, aby jazykové problémy dneška nepřerostly v jazykové konflikty zítřka." Je načase konečně začít jednat.

Jak by se mohlo postupovat:

·        Esperanto vyučovat ve školách jako první cizí jazyk - což pomocí učebnice zvládne učitel kteréhokoli cizího jazyka. Stačí, aby se předtím seznámil se základy esperanta a 16 základními prvky gramatiky, což není obtížné.

·        Na všech vyšších školách nabídnout výuku esperanta.

·        Výuku esperanta podpořit televizním vysíláním.

·        Průběžně o esperantu informovat v novinách a časopisech.

·        Zakládat školní časopisy v esperantu.

·        Podporovat esperantská sdružení.

Cíle zavést esperanto jako úřední jazyk evropských institucí a jako druhý jazyk Evropanů není snadné dosáhnout. Je to dlouhodobý proces. Právě proto bychom neměli ztrácet čas. Už dnes je dost pozdě. Problém je kompetentním místům znám. Doufejme, že brzy umožní učinit první kroky.

VIVU ESPERANTO!