Vídeň 2005 ve znamení triumfu České republiky

Mistrovství světa ve dnech 23. – 29. července 2005 přineslo

Nejvíce medailí – Nejvíce bodů

Prezidentem světové organizace Intersteno po 42 letech opět občan ČR

Kompletní výsledky – Ohlasy v tisku

Úspěch českého družstva v Římě 2003 se zdál být neopakovatelný – sedm mistrů světa, 29 medailí … Dva roky obrovského nasazení stovek talentovaných českých závodníků, vybraných z desetitisíců účastníků internetových soutěží a mistrovství českých škol, obětavost desítek jejich vyučujících, desítek českých škol – vše koordinováno sdružením Interinfo ČR ve spolupráci s Českým těsnopisným spolkem a podporováno Národním ústavem odborného vzdělávání – přineslo ovoce, které odborníkům z celého světa vyrazilo dech: 14 našich soutěžících získalo celkem 37 medailí, oproti poslednímu šampionátu o dalších osm více! Naši největší sportovní soupeři z Německa to nadlehčeně komentovali: Vídeň 2005 byla prakticky mistrovstvím ČR s mezinárodní účastí …

Svá jména vídeňským zlatem vyzdobili (v abecedním pořadí): Pavel Burda (Orlová), Miloš Černilovský (Hradec Králové), Helena Matoušková (Kladno), Václav Mikula (Horoměřice) a Petr Sekanina (Brno).

Stříbrného umístění dosáhli Jana Abrahamová (Bystřice n. P.), Petr Hais (Klatovy), Jan Kolář (Rožnov pod Radhoštěm) a Gabriela Novotná (Sedlčany).

Bronzovou medaili získali Libor Hais (Klatovy), Helena Janovská (Praha), Petra Kinclová (Bystřice n. P.) a Tomáš Křenek (Rožnov pod Radhoštěm) a Lucie Ševcovicová (Praha).

Do olympijského bodování (za prvních šest míst) kromě medailistů ještě za ČR svými umístěními přispěli:

Šárka Bicanová (Český Těšín), Martin Čížek (Praha), Jitka Fišerová (Rakovník), Alena Havránková (Bučovice), Hana Jagošová (Praha), Lenka Klaputová (Karviná), Iveta Kolarovčeková (Město Albrechtice), Jan Košulič (Město Albrechtice), Petr Strouhal (Hustopeče), Martin Stříž (Bučovice), Lukáš Turek (Rožnov pod Radhoštěm), Václav Votruba (Praha), Alena Řezanková (Sušice).

Nejpopulárnější klávesnicovou disciplínou je už od roku 1971 třicetiminutový opis textu při penalizaci 100 úhozů za neopravenou chybu. Dávno se už nepodobá fyzicky náročné práci na psacích strojích, kdy co písmenko, to úhoz do klávesnice. Inteligentní počítačové zpracování textů z této soutěže učinilo nejen zápolení technicky hbitých prstů, ale zejména inteligence soutěžících, zkratkových systémů a schopnosti je co nejlépe zvládat. Naše Helena Matoušková se v Hannoveru 2001 postarala o senzaci, když odevzdala práci v novém světovém rekordu nad hranicí 800 úhozů za minutu. V Římě 2003 tuto hranici ovšem překonala výkonem, k němuž se nikdo na světě asi ještě dlouho při půlhodinovém opisu nepřiblíží, rychlostí 955 úhozů za minutu! Mnozí od naší rekordmanky čekali další senzační výkon, zvláště když se rozhodla už několik měsíců před svým vídeňským startem nejméně na dva roky aktivní soutěžení minimálně v hlavních disciplínách (opisu a korektuře textu) přerušit, aby se mohla věnovat automatickému vyhodnocení těchto dvou soutěží pomocí programu ZAV-JURY na příštím mistrovství světa v roce 2007, o jehož uspořádání v Praze už několik let české zastoupení v Intersteno usilovalo. Skandální start soutěže opisu v provedení Švýcara Maura Panzery způsobil, že Helena zůstala o více než sto úhozů za minutu za svojí rychlostí z Říma či z posledních tréninkových prací. I tak byla o sto úhozů za minutu rychlejší než její nejvážnější soupeři věkové kategorie nad 20 let – Peter Dudziak z Německa, Hakan Kurt z Turecka a trojice Čechů, bratři Petr a Libor Haisovi a Hana Jagošová. O senzaci v rychlosti opisu se ovšem česká výprava postarala v kategorii juniorů (17 – 20 let) a žáků: mezi juniory patřily celé stupně vítězů ČR, přičemž náš zlatý Václav Mikula zaznamenal v historii světových šampionátů absolutně nejvyššího pokroku (v Římě byl bronzový s 577) rychlostí těsně pod hranicí rychlosti 800 a odstupem od dalších nejlepších (našich Jany Abrahamové a Lucie Ševcovicové, tureckých reprezentantů Emraha Kuymcu a Umita Sekera a Holanďanky Schipper) též větším než neuvěřitelných sto úhozů za minutu! Že máme o nástupce dobře postaráno, ukázal v kategorii žáků (do 16 let) zejména Miloš Černilovský, který byl v rychlosti před druhým Belgičanem Dominguezem lepší o téměř 180 úhozů. Kéž by aspoň rychlostí tohoto rozdílu na počítačích psala v kancelářích většina lidí, považujících se za kvalifikované … Mezi žáky jen těsně utekly stupně vítězů dalšímu z vysoce talentovaných závodníků s vynikající tréninkovou morálkou, Janu Kolářovi z jedné z nejproduktivnějších českých „líhní talentů“, ze Základní školy Rožnov pod Radhoštěm.

Několik týdnů před vídeňským zápolením proběhla v česko-italské režii mezinárodní internetová soutěž, naposledy pouze pro kategorie žáků a juniorů (od roku 2006 bude rozšířena o kategorii praktiků nad 20 let). Vídeňští pořadatelé šampionátu jako zvláštní cenu vyhlásili vrácení kongresových poplatků dvěma nejlepším žákům a dvěma nejlepším juniorům. O kvalitách českých soutěžících svědčí i to, že dvě ze čtyř těchto prémií získali právě naši Miloš Černilovský a Václav Mikula, jak vyplývá z velmi ilustrativních výsledkových listin juniorů a žáků.

Hned po „opisu“ jsou nejpočetněji obsazeny disciplíny těsnopisné. Konečně i název světové federace Intersteno napovídá, že první aktivity od založení v roce 1887 charakterizovalo zejména zápolení stenografů. Záznam a zpracování mluveného slova prochází bouřlivým vývojem. Zatímco v ČR tradičních grafických stenografů (technika tužka – papír) ubývá, vedoucí stenografické služby německého Bundestagu Wolfgang Behm mi s úsměvem sdělil, že věkový průměr jeho stenografů je 33 let a sami si vychovávají další. Strojová stenografie se zatím v Německu výrazněji neprosadila. Odrazilo se to i ve výsledkové listině. Pro ČR získala jediná naše zástupkyně v mistrovství grafických stenografů Helena Janovská bronz, když zaznamenala 10 minut s 34 trestnými body, ze 48 startujících bylo 29 reprezentantů Německa, vítězný Bernhard Gremmer měl uznáno také 10 minut, ale s 26 trestnými body. Mimořádně těžký diktát (téma rybolov) způsobil, že v zápolení různých technik nakonec jediný Ital Fabrizio Gaetano Verruso zachytil (byť s 38 trestnými body) 11 minut technikou rozpoznávání řeči, naše Helena Matoušková byla se systémem pro běžný počítač zavpis absolutně druhá nejlepší, když také zachytila 10 minut, ale s pouhými 7 trestnými body.

Zápolení z oblasti zpracování textů není jen věcí znalostí a schopností jednotlivých závodníků, ale i technicko-organizačního přípravného zázemí jejich národní skupiny. Podklady pro opisovací soutěže zpracovala odstupující vedoucí oddělení Státního těsnopisného ústavu z NÚOV Markéta Slavíčková, její nástupkyně Renáta Drábová významně pomohla při vyhodnocovacích pracích přímo ve Vídni. Překlady a rozpočítání textů pro soutěže „diktovací“ – těsnopis (včetně cizojazyčných) a rychlý převod textu – skvěle zpracoval Jiří Novák (Český těsnopisný spolek). Další, kdo v rámci tohoto zázemí zaslouží dík, je Jaroslav Poláček (první mistr ČR ve wordprocessingu), který pro tuto disciplínu letos zpracoval českou verzi zadání a osobně pomáhal při vyhodnocování.

Praxi se stále více přibližuje soutěž v „rychlém převodu textu“, při níž je hodnocena nejen rychlost diktátu, ale i čas odevzdání čistopisu. V této disciplíně byli ještě v Hannoveru 2001 neporazitelní Italové, v Římě 2003 se jich do desítky nejlepších praktiků vešlo pět, nicméně zlato patřilo naší Heleně Matouškové a 6. místo obsadil Petr Hais. Ve Vídni své prvenství Helena Matoušková obhájila, Petr Hais se posunul na 5. místo a jeho bratr Libor obsadil místo 8. Mezi šest nejlepších praktiků by se ovšem svým výkonem vešel i nejlepší český junior Václav Mikula, který svoji věkovou kategorii bezpečně vyhrál. Následovalo ho dalších šest českých juniorů.

Ke strategickým úkolům Interinfo ČR bude nepochybně patřit i práce na systému strojového těsnopisu akordového. Nemalou naději přitom vkládáme do možnosti využití padesátileté analytické práce, která dala vzniknout systému zavpis. Z jednání naší delegace s různými zahraničními výrobci ovšem největší vstřícnost projevili výrobci stenografických strojů z Číny. Z podrobného manuálu jsou ovšem užitečným návodem zatím jen obrázky.

Několik měsíců před vídeňským mistrovstvím jsme testovali českou verzi techniky „voice recognition“, rozlišování řeči, přímého diktování textu do počítače. I když jsme s americkým dodavatelem věnovali hodně času experimentování a získali spoustu užitečných rad, stále více nás to vrací ke slovům profesora Nouzy z Liberce, který se vývojem české verze této techniky s celým týmem pracovníků zabývá už více než deset let a radí „držte se svých klávesnic“! Předsedkyně svazu amerických reportérů Linda Drake informovala, že do svého systému diktuje rychlostí kolem 400 úhozů za minutu a poté přibližně stejnou dobu diktátu věnuje opravám.

Nemalé popularity během pěti posledních světových šampionátů dosáhla soutěž „korektura textu“. Ve Vídni startovalo 40 praktiků, 41 juniorů a 10 žáků! Při této soutěži je text v podobě souboru k dispozici na obrazovce, úkolem je z papírové předlohy provádět korektorskými znaménky vyznačené změny. I v této editační činnosti jsme zaznamenali neobyčejný pokrok: výsledkové listiny praktiků začínají jmény Petr Sekanina a Petr Hais, juniorů jmény Václav Mikula, Jana Abrahamová, Lucie Ševcovicová, Petra Kinclová, Petr Strouhal, Jitka Fišerová, Jan Košulič a Alena Havránková. Pouze Turek Emrah Kuyumcu (známý i u nás z listopadové soutěže ZAV-Hodonín) na 9. místě za sebe odsunul další Češky Lenku Klaputovou a Evu Lefnerovou. Mezi žáky obsadili stupně vítězů Miloš Černilovský, Jan Kolář, Tomáš Křenek, dvě Němky pak odsunuly další naše – Lukáše Turka a Ivetu Kolarovčekovou. Výsledek se v této soutěži počítá podle správně provedených editačních úkolů (např. zaměnit slovo, pořadí slov, vycentrovat část textu, přesunout blok textu apod.). Ještě před pár lety byly výkony nad 50 (za 10 minut) mistrovské. Ve Vídni zvládl český junior Václav Mikula 286 (ale ty už za 8 minut – více korektur nebylo v soutěžních podkladech připraveno!), další česká juniorka Jana Abrahamová 276. Významným přínosem pro mnoho účastníků této soutěže byla nová koncepce zpracování korektur, tzv. Velké makro, pocházející z dílny bučovických bratří Střížových. Tento program mají bezplatně k dispozici všichni soutěžící z řad Interinfo.

Obrovský vzestup výkonů snad nejlépe ilustruje kategorie žáků do 16 let: Před dvěma lety si zlato za 116 zpracovaných korektur odnesla Lenka Klaputová z Karviné, letos vyhrál Miloš Černilovský z Hradce Králové výkonem 201 korektur.

Soutěž „wordprocessing“ (profesionální zpracování textu) se těžko trénuje, výsledek závisí na detailní znalosti četných fines textového editoru word. Přípravu na soustředěních tedy představovaly zejména vzájemné konzultace, na posledním soustředění připravil speciální program Jaroslav Poláček. Průběžně pak pomohl NÚOV příklady na stránkách Těsnopisných rozhledů. Náročné zadání s předepsanou přesností splnilo ve Vídni jen 9 praktiků a pět juniorů, z nich čtyři praktici a čtyři junioři z ČR! Velký dík patří školám ze Sedlčan, Orlové a Sušice, které po skvělých výkonech na mistrovství českých škol do reprezentačního družstva ČR pomohly své studenty zařadit. Výsledková listina bohužel trochu klame, protože uvádí pouhých 14 úspěšných soutěžících, ne už těch dalších 56, kteří se o splnění náročných úkolů také pokoušeli.

Při českých soutěžích je samozřejmostí automatické vyhodnocení soutěží „opis“ a „korektura textu“. Také mistrovství Německa, Itálie a Švýcarska opakovaně využívají služeb programu ZAV-JURY. Vídeň nebyla výjimkou, ohromnou práci odvedly zejména Daniela Schudichová (OA Praha, Heroldovy sady) jako vedoucí „ZAV-JURY-Gruppe“ a Renáta Drábová (Praha, NÚOV), oficiální zástupce ČR v jury počítačových soutěží. Při opravách těsnopisných soutěží odvedly spoustu práce Alena Damborská (Gymnázium Hustopeče), Dáša Vitásková (OA Český Těšín) a Táňa Kühnelová (OBA Karviná), která se jako němčinářka ujala i role průvodce při poznávací projížďce městem Vídní. K dobrovolné roli lékařky výpravy přidala i tlumočnické služby Eva Poláčková. Odpovědnost funkce pedagogického dozoru českých mladých reprezentantů převzala ředitelka ZŠ Pod Skalkou z Rožnova pod Radhoštěm, Zuzana Absolonová. Všem patří upřímný dík, jejich obětavá práce přispěla k silnému postavení naší země v Intersteno. I jim byla adresována slova prezidentky Intersteno, Marlis Kulb: „Mnoho přátel zaplatilo, aby zde mohli pracovat.“ Tou největší odměnou českým učitelkám byla radost jejich svěřenců, když stoupali na stupně vítězů, ale i třeba jen z nádherné atmosféry setkání stovek lidí ze všech obydlených kontinentů, přirozená hrdost na to, že se na slavnostní vyhlášení výsledků mohli dekorovat páni jednotnou kravatou a dámy šálou se znakem české organizace.

Obrovskou práci odvedly i členky Českého těsnopisného spolku Ludmila Nováková a Eva Macounová při opravách soutěžních prací těsnopisných včetně soutěže ve vícejazyčném těsnopisu. To už předsedkyně Českého těsnopisného spolku Ludmila Nováková měla za sebou desítky hodin, které ve spolupráci se svým manželem, špičkovým těsnopisným odborníkem, věnovala ještě v Praze přípravě diktátů nejen českých, ale i v několika dalších jazycích, do kterých se přihlásili účastníci těsnopisné vícejazyčné soutěže. V té s náskokem vyhrál Němec Boris Neubauer, když zaznamenal a s předepsanou přesností převedl diktáty ve 13 jazycích, k naší radosti včetně češtiny.

Součástí výpravy byli i manželé Jagošovi. Oba již zažili čest stát na stupních vítězů různých soutěží, společný koníček je přivedl až k manželství, v soutěžení se střídají. Vzhledem k mateřským povinnostem doprovázela Hanka manžela a prožívala s ním úspěch na MS v Hannoveru 2001, letos byl v roli doprovodu Petr a radoval se z návratu části rodinného tandemu mezi světovou špičku po několikaleté přestávce a jen krátkodobé tréninkové přípravě, kterou mateřské povinnosti vůči dvěma malým dcerám určitě nezjednodušovaly.

Stejně jako v Hannoveru a v Římě se nedílnou součástí družstva ČR stal i řidič z rýmařovské cestovní kanceláře pana Moťky, Milan Beinhauer. Bez jeho služeb a řidičského mistrovství by naše družstvo nemohlo zvládnout časté přesuny mezi bydlením a soutěžními prostorami ve skvělém, leč vzdáleném školním středisku, „Schulzentrum Längenfeldgasse“.

Mistrovství světa se konalo v rámci 45. kongresu Intersteno. V přednáškové části jsem přednesl informaci o české státní zkoušce (zkrácená verze v němčině, prezentace v němčině) ze zpracování textů. Zástupci několika zemí včetně USA projevili ihned zájem naši zkoušku také aplikovat.

Ústřední výbor Intersteno zasedal třikrát, po jednom setkání mělo na programu předsednictvo a vědecká komise, jako kandidát na funkci prezidenta Intersteno jsem vedl asi dvanáct dalších jednání s kolegy ze zahraničí, často velmi vzdáleného. Zajímavým zážitkem bylo interview pro pekingskou ústřední televizi. Při anglicky vedených rozhovorech mi významně pomáhal Jaroslav Poláček, předseda organizačního výboru příštího kongresu, jehož uspořádání jsem v rámci kandidatury na nejvyšší funkci v Intersteno zařadil do svého volebního programu. Že nakonec plenární zasedání jednomyslně moji kandidaturu schválilo a že se Praha stane dějištěm příštího mistrovství světa, je úspěchem silné pozice České republiky na scéně Intersteno, vynikajících sportovních výsledků, jichž by nebylo dosaženo bez nápadné i nenápadné práce stovek vyučujících, podpory ředitelů desítek škol, významných institucí, několika osvícených politiků a zejména vysoké tréninkové morálky našich mladých talentovaných lidí.

Těším se na náročnou společnou dvouletou práci na přípravách příštího mistrovství se všemi, kteří zůstali věrni nezištným ušlechtilým ideálům Interinfo ČR a Českého těsnopisného spolku. Bez nich bych se neucházel o čest stát se v historii českého školství po 42 letech druhým člověkem pověřeným funkcí prezidenta světové organizace Intersteno.

Jaroslav Zaviačič

Zaujal tě článek? Sdílej.