Na MS v záznamu a zpracování textů Češi dominovali
Čeští reprezentanti dominovali na mistrovství světa v záznamu a zpracování textů, které se nedávno uskutečnilo v Budapešti. V konkurenci asi 500 účastníků z pětatřiceti zemí získali 46 z 91 medailí. Na společném soustředění na začátku července v Litovli trénovali několik hodin denně. ČTK to řekl trenér a zástupce ČR v organizaci Intersteno Jaroslav Zaviačič.
Šampionáty se konají ve dvouletých intervalech, ten letošní byl uspořádán v rámci 50. kongresu mezinárodní organizace Intersteno, založené parlamentními stenografy v Londýně v roce 1887. Z české výpravy získalo medaile patnáct účastníků.
Pět zlatých a dvě stříbrné vybojovala mezi juniorkami, tedy ve věkové kategorii od 17 do 20 let, Karolína Foukalová z Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm. Druhou nejúspěšnější se co do počtu medailí stala v žákovské kategorii Klára Odehnalová z opavského gymnázia, která si odvezla tři zlaté a dvě stříbrné. Mezi praktiky si nejlépe vedl Petr Hais, učitel Obchodní akademie Heroldovy sady v Praze. Do jeho sbírky přibyly tři zlaté, jedna stříbrná a dvě bronzové medaile.
Soutěží se v řadě disciplín, které se postupem technologického vývoje mění. Hlavní disciplínou je opis textu, v němž se hodnotí počet úhozů za 30 minut. Vedle této disciplíny byly v Budapešti hojně obsazeny také korektura textu a čím dál populárnější audiotranskripce. To je přepis diktátu v jazyce dle volby soutěžícího, nejčastěji jeho mateřštině. Desetiminutový rychlý záznam si mohou soutěžící vracet, zpomalovat nebo zastavit. Tato disciplína má úzkou vazbu na praxi. Podle Zaviačiče se tak ve většině světových parlamentů zaznamenávají projevy řečníků.
Zaviačič společně se svou manželkou Helenou, která je světovou rekordmankou v opisu textu, rozvíjí výukovou metodu ZAV. "Internetovou školou ZAV každým rokem projde asi 50.000 žáků ve čtyřech jazykových verzích, z nichž se vyhledávají talentovaní," uvedl Zaviačič.
Talent se prý projeví velmi rychle, někdy už po několika měsících může žák soutěžit. Nejčastěji má šance na stupně vítězů za dva až čtyři roky. Denně stačí pár desítek minut tréninku, ale s blížícími soutěžemi se dávky zvyšují. "Na tréninkovém soustředění až na třikrát čtyři hodiny denně," poznamenal trenér, který v minulosti působil i v zahraničí.
Začínat je podle něj ideální v deseti letech, kdy ještě nemají děti rozvinuté zlozvyky při práci s počítačem, tedy psaní textu se zrakovou oporou. "Úspěšní závodníci v psaní obvykle vynikají ve všem, mívají dobrý prospěch, vysoké IQ, jsou schopni vysoké koncentrace, bývají dobrými čtenáři. Výhodou je i muzikálnost co do rytmu a často i techniky prstů (např. klavíristé)," uvedl Zaviačič.
Účastníci kongresu v Budapešti se shodli, že výuka ovládání klávesnice je v Česku i v dalších zemích ve školách zanedbávaná. Pro závodníky přitom není soutěžení jen koníčkem, ale díky vysoké produktivitě při tvorbě textu jsou využíváni na různých jednání včetně těch politických.
Autor: ČTK
