Mistrovství světa Gent 2013
Češi získali 53 z 97 medailových pozic
Výsledková listina * Tabulka medailistů * Tabulka úspěšnosti zemí
Komentář k Paříži 2011 končil těmito slovy: „… Česko si po pekingském úspěchu nejen neuřízlo ostudu, ale naopak obhájilo svou neporazitelnost. Zůstane to tak i za dva roky v Gentu?“ Snad na úvod neprozradíme příliš, když napíšeme, že to tak zůstalo. Ale pěkně od začátku.
Každé dva roky probíhá v některé z členských zemí světové federace pro zpracování informací INTERSTENO kongres a mistrovství světa ve zpracování textů. Naši reprezentanti v tomto tisíciletí vždy přivezli domů nejvíce medailí ze všech států. Po úspěchu v Paříži 2011 a Pekingu 2009 jsme se trošku obávali, že lepšího výsledku již nelze dosáhnout, ale moc rádi konstatujeme, že jsme se mýlili.
Všichni soutěžící se svědomitě připravovali jak každodenním tréninkem ve svých školách a doma, tak také na dvou tréninkových soustředěních. V únoru hostila první soustředění ZŠ a MŠ Šrámkova v Opavě. Do MS tehdy zbývalo ještě šest měsíců a o medailích z MS mohli soutěžící zatím jen snít. Vyučující a trenérka zdejších reprezentantů Karin Solná připravila s podporou paní ředitelky Ivany Chramostové výborné podmínky, nebylo tedy divu, že výkony šly razantně nahoru a mnozí nerozhodnutí se právě v Opavě odhodlali k vyplnění přihlášek na mistrovství světa.
Druhé soustředění na přelomu června a července, které trvalo téměř týden, uspořádala ZŠ Vítězná v Litovli. Zdejší nová paní ředitelka Zuzana Absolonová (dříve rožnovská ZŠ Pod Skalkou) nabídla pro soustředění velkorysé školní prostory a zajistila ubytování v nedalekém internátu i stravování ve školní jídelně, vyučující paní Miroslava Černá pomohla se všemi technickými vymoženostmi. Trénující mohli využít i školního bazénu nebo ping-pongových stolů a ladit formu po všech stránkách.
Týden poté se téměř 600 zpracovatelů textů všech věkových kategorií, zástupců firem, odborných asociací a organizací ze 30 zemí sjelo do belgického města Gent a ve dnech 13.–19. července 2013 měřili své síly v osmi soutěžích, vyměňovali si zkušenosti při přednáškách a setkáních členů parlamentní sekce (IPRS) a obdivovali u výstavních stánků pokroky, kterých výrobci dosáhli od minulé prezentace.
Poprvé jsme na kongresu a MS byli jako Zaviačičovi, a to poté, co jsme si loni v létě řekli po mnoha letech „ano“. Tomuto aktu byli přítomni naši belgičtí přátelé Danny Devriendt a Georgette Sante se svým životním partnerem Josephem Lepiècem, kteří vědí, že právě v Belgii v roce 1991 začala naplno naše společná cesta životem pracovním i osobním. Když si lámali hlavu, jakým svatebním darem nás potěšit, vymysleli svatební cestu právě do Belgie, kterou jsme spojili s cestou pracovní a navštívili všechny prostory, v nichž se za necelý rok mělo MS uskutečnit. Už tehdy jsme byli velmi smutní z toho, že zřejmě poprvé v historii se takzvané sálové soutěže (opis 30 minut, korektura textu a wordprocessing), budou konat nikoli ve velkém sále, ale v jednotlivých menších třídách. Soutěžní atmosféra, kdy jsou všichni v jednom sále a mohou se tak vzájemně po očku sledovat, působí na většinu soutěžících motivačně, před vlastní soutěží dokáže vytvořit neopakovatelnou atmosféru mistrovství světa a „nakopnout“ k vyšším výkonům. To vše bohužel letos scházelo. Nicméně na všem je třeba hledat pozitiva, tudíž i zde je možné jmenovat aspoň dvě: v sálech, kde byli soutěžící jedné jazykové skupiny, dostávali instrukce ve své mateřštině a sbírání soutěžních prací na flashky bylo trochu jednodušší. Ale to vše skutečně na úkor neopakovatelné atmosféry MS.
A právě už před rokem jsme obdivovali, jak mají hlavní organizátoři Danny a Georgette vše promyšleno a naplánováno. Ostatně ve zkušenějších rukou asi organizace ani být nemohla. Před dvěma lety se komentář hemžil více či méně veselým popisem organizátorských selhání, tentokrát je třeba před organizátory smeknout. Samozřejmě se drobné problémy vždy najdou, to ví každý, kdo takovou větší akci sám někdy organizoval, ale vždy vše řešili operativně a přátelsky.
Texty překládala a zadání pro český jazyk připravovala Internetová škola ZAV již od začátku tohoto roku ve spolupráci s jednotlivými vedoucími jury. K tomu snad jediná ironická poznámka: není nad to diskutovat s finským vedoucím soutěže, který kromě finštiny hovoří anglicky, o tom, jestli lze anglické slovo economic přeložit do češtiny výrazem hospodářský místo ekonomický …
Zahájení proběhlo v sále zvaném UFO (Universiteit Forum), kam se pohodlně vešlo všech téměř 600 účastníků. Kulturní program zajistili italský klavírista Armando Covello a tanečně-pěvecká skupina Enrica Montanariho. Osvětlovač způsobil Armandovi trable, když ztlumil světla do romantického přítmí a klavírista neviděl na noty. Bez nich mu hra moc nešla a kiksy poznali i hudebně ne zcela zdatní účastníci, proto operativně využil reflektoru na pódiu a sám si ho namířil na noty, za což sklidil potlesk.
Organizátoři neopomenuli tradiční Racine show, při níž zástupci jednotlivých států přijdou na pódium s vlajkou své země a ve své mateřštině promluví ke všem zúčastněným, kteří si tak mohou vychutnat zvukomalbu jednotlivých jazyků. Za nás pozdravil účastníky Jaroslav Zaviačič a zmínil podobnost Česka a Belgie v tom, že tyto země jsou zvyklé bývat spolu na stupních vítězů v konzumaci zlatavého moku. Pobavený ohlas byl nemalý – snad čtvrtina přítomných rozuměla a pochopila. Oficiálně šampionát a kongres zahájili městští zvoníci, kteří se pak postavili s ostatními vlajkonoši do čela průvodu. Ten se za přátelského doprovodu policie dohlížející na bezpečnost všech účastníků vydal zpět do univerzity Artevelde na welcome drink.
Byli jsme velmi rádi, že po Paříži jsme navázali na spolupráci se Slovenskem a opět vytvořili pomyslnou česko-slovenskou výpravu ve společném autobusu i při ubytování. Slovenští soutěžící byli velmi úspěšní, v opisu zejména Branislav Beňovič a Petra Slúková. Anna Škovierová zastupovala zemi v INTERSTENO a ujala se i velmi náročné přípravy slovenských předloh pro všechny disciplíny, jichž se slovenští reprezentanti zúčastnili.
Naše výprava měla příjezd na místo konání trochu ztížený tím, že ubytování v zařízení Don Bosco bylo možné až od soboty, kdy se již mistrovství oficiálně zahajovalo. Spolehlivý a osvědčený dopravce pan Moťka dovezl se svými třemi kolegy-řidiči oba autobusy s českými zpracovateli textů již potřetí v historii na místo včas, takže se stihli rychle převléci a dorazit na zahájení, před nímž si převzali svítivě zelené kongresové tašky se všemi potřebnými podklady. Autobusovou dopravu a část dalších nákladů uhradilo žákům a pedagogům MŠMT.
Asi největším organizačním překvapením bylo, že v Don Bosco nebylo možné zamknout jednotlivé pokoje, pouze celé patro. Kromě obav o cenné věci, tedy hlavně počítače, docházelo i ke kuriózním situacím, kdy byli na pokoji centrálně zamčeni někteří účastníci, kteří již za pár desítek minut měli nastoupit k mistrovství světa. Ke cti organizátorů nutno podotknout, že soutěžící byli vysvobozeni včas a mohli se postavit na start.
Další spíše veselou drobností byla automatizace celé vysoké školy Artevelde. Nebylo například možné si podle libosti rozsvítit nebo zhasnout, to vše zajišťovala automatická čidla. Hrozilo, že při některých soutěžích mohou světla zhasnout automaticky po pěti minutách klidu v místnosti. Naštěstí soutěžící odhazovali papíry tak razantně, že ani v jedné soutěžní místnosti nebylo třeba přistoupit k tomu, aby dohlížející člen jury vstal a zamával rukama s nevyřčenou prosbou „budiž světlo“.
Od vlámské vlády organizátoři obdrželi kuriózní flashky. Na první pohled vypadaly jako platební karty s výsuvným čipem, chtělo to ale získat trochu cviku, než soutěžící dokázal flashku zkroutit tak, aby soutěžící neublížil svým prstům, čip povolil a flashku šlo ji vsunout do USB-portu. A to ještě bylo nesnadné usoudit, kterou stranou je třeba tak učinit.
Vyhodnocení tří soutěží (opis textu, korektura textu a audiotranscription) jsme realizovali v našem programu ZAV-JURY a díky Zdeňce Kundrátkové, dřívější velmi úspěšné soutěžící ve zpracování textů, nyní finanční ředitelce ve firmě Veolia, jsme byli hotovi v rekordně krátkém čase. S opravou diktovacích soutěží pomohli ochotně doprovázející vyučující a rodiče. Náročné opravy korespondence a protokolování se ujali manželé Absolonovi s Karin Solnou a Pavlou Mičkovou, při čtení a bodování diktátů pomáhali Vlasta Martináková, Václav Votruba, Radka Schusterová, Šárka Šťastná, Zdeňka Kuczová, Ladislav Novák. Také během soutěží byla většina našich pedagogů nasazena jako vedoucí soutěží a dozory, všichni své role perfektně zvládli, za což jim patří velký dík. Nejen soutěžící svými výkony, ale také učitelé a rodiče svou ochotou a schopností zapojit se do organizace a vyhodnocování dokázali, že opravdu patříme k nejlepším zpracovatelům textů na světě.
Nyní k jednotlivým disciplínám.
Vyhlášení výsledků bylo zahájeno předáním diplomů a medailí z letošního ročníku mezinárodní internetové soutěže. Jako úplně první tak na stupně vítězů pro svou bronzovou medaili vystoupil 11letý Jonáš Vala z rožnovské ZŠ Pod Skalkou za výkon 236,4 čistých úhozů za minutu.
Po internetové soutěži se už přistoupilo k vyhlašování všech disciplín belgické části světového šampionátu. V jedné z nejnáročnějších, v „královské disciplíně“ opis textu, obhájil zlatou medaili a získal titul mistra světa Luboš Beran v kategorii juniorů, i když výkonem trochu nižším než před dvěma lety v Paříži. Stříbrná příčka patřila Belgičanu Axelu Moermanovi a bronzová Rakušanu Stefanu Schettovi. Nevděčnou bramborovou medaili vybojovala Karolína Foukalová (Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm), přestože se od minulého světového šampionátu zlepšila o úžasných 70 čistých úhozů na minutu! Na 5. místě tentokrát skončila Karin Cieslarová (Gymnázium Karviná) a neobhájila tak bronz z Paříže.
Naše největší žákovské želízko v ohni Klára Odehnalová (ZŠ Šrámkova Opava) měla hned v této první soutěži technický problém se svým notebookem. I přesto, že tři minuty ze třiceti z tohoto důvodu nepsala a po soutěži byla samozřejmě nešťastná, dokázala vybojovat stříbrnou medaili a vklínit se tak mezi silnou tureckou konkurenci v žákovské věkové kategorii. Do první desítky se vešel ještě Vojtěch Kucza (ZŠ Dělnická, Karviná) a Klářina spolužačka Tereza Tomanová.
Od poslední zlaté medaile v kategorii praktiků (Václav Mikula, 2007) bohužel uplynulo dlouhých 6 let, Gent je již třetím šampionátem v řadě, kdy se našim praktikům nepodařilo probojovat na stupně vítězů mezi silné konkurenty z Turecka a Německa. Tuto kategorii letos vyhrál německý reprezentant Peter Dudziak (688 čistých za minutu) před dvěma tureckými soutěžícími, Emrahem Kuyumcu a Recepem Ertasem. Do první desítky se probojovali naši na tyto pozice: 5. Petr Hais (OA Praha 10), 7. Petra Kinclová (BDO CA/VUT Brno), 9. Jiří Spolek a 10. Ondřej Kanta (oba VŠE Praha).
Korektura textu je velmi oblíbenou disciplínou, ve které v posledních letech Češi nemají konkurenci. Zlato a stříbro mezi praktiky vybojovaly téměř shodným výkonem Petra Kinclová a Petra Vintrlíková (Křepice), o zlatu a titulu mistryně světa rozhodly pouhé dvě korektury, obě Petry udělaly po čtyřech chybách, byť samozřejmě každá jiné. Bronz vybojovala mladá německá soutěžící Susanne Mersch, poprvé startující v kategorii praktiků. Nevděčná „brambora“ tentokrát zůstala Petru Haisovi. V první desítce skončilo neuvěřitelných sedm Čechů (Jana Válková za Českou spořitelnu, Alena Havránková – QCM Nemochovice, Michal Růžička – Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Brno a Lukáš Beránek – Vodafone Czech Republic).
Junioři nepřipustili, aby některá z medailí v korektuře textu putovala do jiného státu, na stupních vítězů jsme zatleskali triu českých studentek. Mistryní světa se stala Karolína Foukalová, stříbrnou medaili vybojovala pro SPŠ a OA Břeclav Klára Pohlová a bronz si odvezla Alexandra Pavelová (G Rožnov p. R.). Pouze dva soutěžící z jiných zemí se vešli do první desítky k českým juniorům. Čeští žáci mezi sebe do první desítky vpustili jen jedinou německou soutěžící na 5. místě. Na stupních vítězů stáli dva žáci ZŠ Vítězná v Litovli, kteří pod vedením nové paní ředitelky Absolonové za neuvěřitelně krátkou dobu dokázali zvládnout Velké makro bratrů Střížových. Zlatou medaili a titul mistryně světa získala Martina Ivanova a bronz její spolužák Radek Müller. Ze stříbrné medaile se radovala Anna Mičková (Gymnázium Lesní čtvrť Zlín) a s ní samozřejmě i rodiče. Maminka Pavla je zkušenou vyučující v OA Zlín, kde už vychovala řadu skvělých reprezentantů a u velkého dceřina úspěchu byla i se svým manželem osobně.
Velmi náročnou disciplínou je wordprocessing. V této soutěži bývá nejvíce vyřazených, neboť je pro zápis do výsledkové listiny nutno splnit minimálně 50 % těžkého zadání. Stalo se tradicí, že se na posledních třech světových šampionátech střídají dva soutěžící – náš Lukáš Adámek (firma www.T-SOFT.cz), a německá reprezentantka Stefanie Wiele. K naší velké radosti obhájil Lukáš Adámek zlato ziskem skvělých 97,5 %, to ovšem až po reklamaci. Členové jury přehlédli, a tudíž neobodovali jednu celou část zadání, kterou měl správně zpracovánu a odevzdánu. Bronzovou příčku obsadil Belgičan Jasper Wouters. Jeho spolužák z vysoké školy Artevelde, kde se MS konalo, Bram Cabbeke, vybojoval juniorské zlato před naší Lucií Hejtmánkovou (OA Praha 10) a Němcem Konstantinem Schwalmem. Na čtvrtém místě skončila Tereza Vojtěchová, na pátém Lucie Hamplová (obě OA Praha 10). Lepšího poděkování se Petru Mandovi, vyučujícímu OA Praha 10, nemohlo dostat, než takového úspěchu svých svěřenkyň. Petr bohužel svou učitelskou dráhu ukončil, věříme, že se ve škole najde úspěšný pokračovatel. Samuel Balínek z OA Frýdek-Místek reklamoval svou práci a bylo zjištěno, že se těsně ještě ziskem 50 % do výsledkové listiny vejde. Mezi žáky bohužel neuspěl v této soutěži nikdo.
Disciplína záznam mluveného slova (speech capturing) je naštěstí stále vyhlašována v závislosti na použité technice záznamu. Vedoucí soutěže Jari Niittuinperä letos zvolil neobvyklý text, německá národní skupina podala oficiální protest, k němuž se rádi připojíme. Téma pěstování bavlny, její zavlažování a využívání pesticidů nebylo závodníky zcela kvitováno. Je hodně vzdáleno stenografické praxi, znemožňuje srovnání výsledků s jinými obdobnými soutěžemi a mnoho špičkových stenografů (hlavně z Německa) odrazuje od účasti na dalších mistrovstvích.
Mezi grafickými stenografy odevzdal kompletních 15 minut s 11 trestnými body Chorvat Josip Hanjš a porazil tak dvě zkušené maďarské soutěžící Eriku Vicai a Zsuzsu Ferenc.
Z našich praktiků zachytil nejvíce (8 minut) Petr Hais a získal tak zlatou medaili. Pouhé dvě minuty scházely k tomu, aby získal i titul mistra světa. Stříbrní skončili s neuvěřitelnou shodou dva čeští soutěžící: Petra Kinclová a Ondřej Kanta. Oba úspěšně převedli 6 minut diktátu s 8 trestnými body.
Mezi juniory jsme rádi zatleskali trojici českých studentek. Zvítězila a na titul mistryně světa dosáhla Barbora Stejskalová (6 minut), když o 5 trestných bodů porazila stříbrnou Karolínu Foukalovou. Bronz vybojovala Karin Cieslarová.
Žákovské stupně vítězů opět patřily našim – výkonem 6 minut vybojovala zlato i s titulem mistryně světa Klára Odehnalová, stříbrný skončil Vojtěch Kucza (4 minuty) a bronzový Lukáš Piwowarski (ZŠ Šrámkova Opava, 3 minuty).
V záznamu mluveného slova bylo letos zastoupeno hodně soutěžících i s technologií psaní hlasem a na stenostrojích. Hlavní boje se odehrály mezi Američany a Italy, tentokrát v obou kategoriích ve prospěch amerických reprezentantů. Na stenostroji zvítězila Laura Brewer a v psaní hlasem Tori Pittman.
Na rozdíl od záznamu mluveného slova je v Real Time Competition výsledková listina pro všechny technologie i jazyky jednotná, pouze se v ní uvádí, jakou techniku záznamu soutěžící použil. Mezi praktiky zvítězila Číňanka Rui Wang (8 minut, 0 trestných bodů) před Italkou Danielou Busalacchi (8, 2) a Američankou Laurou Brewer (8, 4). Nejlepším Čechem se stal Petr Hais na 14. místě.
Velikou radost jsme měli z juniorského stříbra Karin Cieslarové (7 minut, 26 tr. b.) a 4. místa Karolíny Foukalové (5, 17). Klára Odehnalová získala žákovské zlato, bohužel bez titulu mistryně světa, na ten je třeba zachytit z osmiminutového diktátu 4 minuty. Stříbrný skončil Vojtěch Kucza.
Vícejazyčný těsnopis se letos nesl ve znamení chaosu. Přestože v platném reglementu není výslovný zákaz užívání Google Translatoru (GT), je zde uveden zákaz přístupu na internet. Je to ovšem poněkud pokrytecké, neboť veškeré jiné – i elektronické – slovníky dovoleny jsou. Je tedy možné využívat off-line slovníky, které jsou ovšem většinou placené, a to nikoli levně. Přitom GT dnes využívá při své každodenní činnosti mnoho lidí, je to služba přístupná komukoli s připojením k internetu. Soutěžící tak byli během soutěže kritizováni, že GT využívají, jury následně řešila, zda je potrestat, diskvalifikovat apod. A navíc se kuloáry nesl návrh, poněkud protimluv, že vzhledem ke snadné dostupnosti elektronických slovníků se má snížit počet povolených trestných bodů ze stávajících 50 nově na pouhých 30. Na vyhodnocení byl použit srovnávací program, který sice přesně barevně označí chyby, ale vyhodnocení jedné práce zatím trvá déle než při hlasitém přečtení a následném obodování. Dalším problémem bylo, že vyhlášení výsledků v této disciplíně proběhlo na základě chybně zpracované výsledkové listiny. Omylem byly započteny trestné body z mateřského jazyka, což je proti pravidlům. Teprve týden po šampionátu byly zveřejněny správné listiny, které ovšem výrazně zamíchaly medailovými pozicemi. Bylo rozhodnuto, že nikdo nemusí přidělené medaile vracet, zůstávají mu, ale ti, kteří na ni nově mají nárok, ji dostanou od organizátorů s omluvou poštou. I přes tyto peripetie související i s poněkud svéráznou vedoucí této soutěže zaznamenali naši soutěžící úspěch. Absolutní vítězkou a mistryní světa se stala zkušená německá soutěžící Petra Dischinger, která zachytila kromě mateřské němčiny ještě angličtinu, francouzštinu, španělštinu a umělý jazyk interlingua. Fantastický výkon předvedl náš stříbrný Ondřej Kanta (VŠE Praha), když kromě češtiny zpracoval tři cizí jazyky: angličtinu, němčinu a slovenštinu. Třetí Petr Hais zachytil slovenský jazyk stejně jako čtvrtá Petra Vintrlíková, o pořadí rozhodly trestné body z češtiny. Dva naši junioři zachytili anglický jazyk, s vyšší přesností skončil na prvním místě a obhájil svůj titul mistra světa z Paříže Tomáš Portych, stříbrná příčka patří Karolíně Foukalové. Bronz díky bezchybné slovenštině získala Alexandra Pavelová. Nejlepší žáci zachytili jeden cizí jazyk, rozhodoval tedy počet trestných bodů. Nejpřesněji si se slovenštinou poradila Klára Odehnalová a získala tak zlatou medaili, na druhém místě skončil její spolužák Lukáš Piwowarski a na třetím karvinský Vojtěch Kucza.
V korespondenci a protokolování jsme letos byli méně úspěšní. Dvě zkušené soutěžící Petra Vintrlíková a Petra Kinclová se probojovaly do první desítky mezi praktiky shodným ziskem 278 bodů. Juniorské vítězství patří zaslouženě Karolíně Foukalové včetně titulu mistryně světa, na který je třeba získat 260 bodů, Karolína zpracovala protokol na 269 bodů. Druhá skončila Číňanka Xiaoting Xu a bronzová příčka patří Tomáši Portychovi (261 b.). Na medailové stupně se tentokrát nedostala v této disciplíně často excelující Barbora Stejskalová a musela se pro tentokrát spokojit s „bramborovou“ medailí před pátým Lubošem Beranem. Stupně vítězů v žákovské kategorii byly obsazeny zcela unikátně: vystoupali na ně žáci jedné školy a jedné trenérky, Karin Solné ze ZŠ Šrámkova v Opavě. Zvítězil a titul žákovského mistra světa získal Lukáš Piwowarski ziskem 247 bodů (na titul stačí 230), stříbrná medaile visela na krku Kláře Odehnalové a bronzová Tereze Tomanové. Slzy dojetí přemohly paní učitelku Solnou zcela zaslouženě …
Potleskem pro vítěze ve všestrannosti skončilo vyhlášení výsledků. Tři naši praktici úspěšně soutěžili v sedmi disciplínách, podle složitých propočtů na prvním místě skončil Petr Hais, na druhém Lukáš Beránek a na třetím Petr Sekanina (PetrSekanina.cz). Neoblíbené čtvrté místo patří Petře Kinclové, která neměla uznaný wordprocessing. Osm juniorů mělo uznaných 6 disciplín, rozhodovaly proto opět indexy umístění v jednotlivých disciplínách. Nejlépe dopadla Karolína Foukalová, druhá skončila Karin Cieslarová a třetí Barbora Stejskalová. Nejvšestrannější mezi žáky byla Klára Odehnalová, druhý Vojtěch Kucza (oba 6 soutěží), bronz patří Lukáši Piwowarskému s 5 soutěžemi. Smutné, přesto krásné čtvrté místo zbylo na Lenku Vašenkovou (ZŠ Pod Skalkou Rožnov pod Radhoštěm).
Nově, ale jen v režimu pokusné soutěže, byla letos na šampionát zařazena soutěž audiotranscription, obdoba dávné fonotypie. Soutěžící obdrží 15minutový diktát nahraný vysokou rychlostí 320 slabik za minutu. Má pak k dispozici 10 minut a záleží jen na něm, jak si bude diktát zpomalovat, zrychlovat nebo zastavovat, hlavně musí zpracovat co nejvíce textu. Podle dohody nebyli oficiálně vyhlašováni vítězové, výsledková listina však sestavena byla a Češi se neztratili. V prakticích zvítězila Američanka Deanna Boeneau před Italkou Danielou Busalacchi (obě se stenostrojem), třetí příčku obsadil Petr Hais, nejlepší ze soutěžících s běžnou klávesnicí a zkratkovým systémem zavpis, úctyhodným výkonem 6 050 úhozů. V juniorech a žácích jsme neměli konkurenci, nejlépe si se soutěží poradila Karin Cieslarová (4 437 úhozů za 10 minut), za ní Karolína Foukalová (4 091) a třetí Alexandra Pavelová (3 902). V žákovské listině zaznamenala nejvíce Klára Odehnalová (3 119), druhý skončil Lukáš Piwowarski (2 651) a třetí Vojtěch Kucza (2 236).
Unikátní překvapení se podařilo Karin Solné, když zorganizovala celé české výpravě překrásný a dojemný zážitek. Na pódium nastoupil dětský pěvecký sbor Domino z Opavy, který přes Gent cestoval na svůj mezinárodní pěvecký festival do Anglie. Zazpíval dvě skladby. Nejdříve jednu veselou děkovnou a po ní českou národní hymnu. Česká výprava si ji opravdu zasloužila. Získala 53 umístění na prvních třech místech z celkových 97 (bez mezinárodní internetové soutěže).
Nejúspěšnější školou šampionátu podle počtu umístění na prvních třech místech se stala opavská ZŠ Šrámkova pod vedením paní učitelky Karin Solné. Její svěřenci Klára Odehnalová, Lukáš Piwowarski a Tereza Tomanová získali ve všech soutěžích (bez mezinárodní internetové, ale se započtením kombinace a nové soutěže audiotranscription) 7 prvních míst, 5 druhých míst a jedno třetí. Před dvěma lety v Paříži se Klára Odehnalová „otrkávala“ a sbírala zkušenosti, což bylo velmi prozřetelné a což dokázala tentokrát perfektně využít – letos se předvedla jako královna žákovské kategorie. A na její růst se můžeme těšit i pro příště, neboť za dva roky bude stále ještě bojovat v žákovské kategorii do 16 let.
Stejným označením, ovšem mezi juniory, se může pyšnit Karolína Foukalová, která velmi úspěšně zvládla přechod z žákovské kategorie do juniorské, což se zdaleka nepodaří každému. Karolína na sobě po celé dva roky pilně pracovala, vytrvala v tréninku a za přítomnosti maminky Aleny vystoupila celkem šestkrát na stupně vítězů. Za její školu, Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm, soutěžily ještě dvě další velice zkušené soutěžící – Barbora Stejskalová a Alexandra Pavelová. Škola tak získala 4 zlatá umístění, 3 stříbrná a 4 bronzová, což určitě potěšilo jejich vyučujícího Vladimíra Koláře.
Některé školy, dříve dodavatelé velkých talentů, tentokrát vyslaly méně úspěšných soutěžících, jiné se ale objevily a ukázaly celému světu své kvality v plné kráse.
Uspěli také dva čeští soutěžící Pavel Barták a Magdalena Horánska s technologií speech recognition z firmy Newton Technologies, a to v soutěži záznam mluveného slova a korespondence a protokolování. Ukázalo se, že kombinace této technologie s velmi kvalitním ovládáním klávesnice může konkurovat americkým nebo italským kolegům se stejnou technikou záznamu, byť český jazyk je pro ni pochopitelně mnohem náročnější.
Zvláštní kapitolou byla letos možnost reklamace výsledku. Na všech dřívějších šampionátech platilo, že po zveřejnění výsledků na internetu mohou soutěžící v případě pochybností přijít v konkrétní předem danou hodinu za příslušným členem jury a nechat si výsledek, který neodpovídá jejich očekávání, prověřit. Letos sice také výsledky byly vyvěšeny a každý soutěžící se s těmi svými, samozřejmě bez uvedeného pořadí, mohl seznámit. Problém však nastal, když si ti, kteří pochybovali, přišli nechat výsledky zkontrolovat a bylo jim řečeno, že je již pozdě a že je třeba výsledky kontrolovat do tří hodin od zveřejnění. Za prvé tento časový limit nikde v reglementu nestojí, za druhé je poněkud pochybný, neboť nikdo nemůže vědět, kdy byly výsledky zveřejněny. Rovněž je situace problematická, jsou-li zveřejněny třeba v jednu hodinu po půlnoci. Určitě budeme na příštím zasedání požadovat úpravu tohoto opatření.
V poslední den kongresu se konalo také plenární zasedání INTERSTENO, které tradičně volí nové vedení na příští dva roky. Již před dvěma roky z vedení odstoupil zástupce Německa, neboť tato národní skupina byla velmi nespokojena s vývojem pod vedením Italů. Jaroslav Zaviačič byl až do letošního ledna viceprezidentem, ale poslední kapkou pro jeho rezignaci bylo, když vedení většinově rozhodlo o tom, že finanční prostředky federace se budou využívat na nesmyslné předražené projekty a placenou pracovní sílu (z Itálie), nikoli na soutěžení a podporu tradičních národních skupin, které jsou hlavním pilířem financování INTERSTENO. V Gentu pak již nově nekandidoval, byť na Česko i Německo, největší a nejúspěšnější národní skupiny, byl činěn velký nátlak, aby svého zástupce do tzv. boardu jmenovaly. Stávající board tak má dva členy z Itálie (prezident a předseda vědecké komise), dva z Belgie (Georgette Sante zůstává prezidentkou jury, Danny Devriendt sekretářem a pokladníkem), jednu z Nizozemska (Rian Schwarz van Poppel, vedoucí sekce parlamentních stenografů). Členem je zástupce Číny Tang Yawe. V boardu je také zástupce americké organizace NCRA James Cudahy, i když Spojené státy nakonec odmítly v roce 2015 uspořádat kongres a mistrovství světa. Ve hře byla tři místa – pouštní Las Vegas nebo Orlando a Miami na Floridě. Důvodů odmítnutí bylo více. Pan Cudahy přijel osobně do Gentu, aby byl přítomen všem akcím a viděl, jak organizace probíhá. Realita MS a kongresu INTERSTENO je však úplně jiná než velké konvence, které každoročně pořádá NCRA, asociace amerických soudních reportérů. Pro tento účel vždy organizace pronajme jeden, nikoli levný, hotel, ve kterém všichni bydlí a stravují se, hotel poskytne na základě velké objednávky ubytování a stravování levněji nebo zdarma svůj kongresový sál, kde se pak akce koná. Rozsah kongresu a MS INTERSTENO je však výrazně širší a především soutěže, kterých bude od příštího šampionátu již osm, kladou na organizační výbor značné nároky: jeden velký a mnoho malých soutěžních sálů, vybavení nábytkem, rozvodem elektřiny, audiotechnikou, místnosti pro vyhodnocování, apod. Dále je třeba zajistit doprovodný turistický program, Den mladých, ale také více cenových variant ubytování, neboť velkou část účastníků tvoří studenti, kteří si určitě nemohou dovolit platit vysoké sumy jen za ubytování v hotelích vyšších cenových kategorií. V Las Vegas je sice v pracovních dnech ubytování relativně levné, ale o víkendu se ceny mnohonásobně zvyšují. Samotní Američané jmenovali také další argument proti – na jihu USA, kde plánovali akci uspořádat, není rozvinutá veřejná doprava, což by značně komplikovalo příjezd a odjezd účastníků i vlastní pobyt. Američtí kolegové také chtějí zapracovat na propojení amerických organizací, NCRA je přeci jen poměrně úzce specializovaná odborná organizace, chtějí se spojit s dalšími asociacemi a angažovat mladé lidi, aby hosté z ostatních částí světa měli s kým navazovat přátelské i pracovní vztahy. Organizátor pro rok 2015 tedy v Gentu představen nebyl a vlajka smutně skončila v rukou staronového italského prezidenta. Jediný návrh přišel z Berlína, ale bohužel nikoli od německé národní skupiny, která si nechala udělat studii proveditelnosti a od akce na jejím základě ustoupila. V Berlíně se jako organizátor nabízí soukromý subjekt, zřejmě komerční agentura ve spojení se zdejším stenografickým spolkem. Bylo proto rozhodnuto, že příští kongres a MS se bude konat nikoli pod hlavičkou národní skupiny, ale garance převezme INTERSTENO a stane se tak samo organizátorem s tím, že na místě bude mít „pomocníky“. Z vlastní zkušenosti víme, že tato konstelace není příliš praktická a operativní, ale musíme se nechat překvapit, kde – a zda vůbec se nakonec za dva roky sejdeme.
Na závěr se sluší poděkovat a nikoho nevynechat. Poděkování patří všem, kteří se jakkoli angažovali pro úspěch české výpravy, kteří vytrvali v přípravách, obětovali svůj čas i energii, aby v Gentu uspěli. Tak za dva roky na shledanou v …?
Text: ZAVi
Foto: Geert Bonte, Martin Stříž, ZAVi, Zdeňka Kuczová, Jiří Absolon, Jerome Dereze
