ZAV Hodonín 2005 opět mezinárodní

ve všech pěti výsledkových listinách se shodným umístěním zkušení reprezentanti ČR i jejich školy:

1. Lucie Ševcovicová (Praha, OA Heroldovy sady), 2. Petra Kinclová (Gymnázium Bystřice n. P.), 3. Šárka Bicanová (OA Český Těšín), 4. Lenka Klaputová (OBA Karviná)

Po loňském organizačně velenáročném jubilejním X. ročníku ZAV-Hodonín měli organizátoři v plánu vrátit se k národnímu prostředí, veškerou ubytovací a technickou kapacitu nabídnout českým studentům. Ukázalo se, že by hostitelské srdce příliš krvácelo, současně se zájmem zahraničních hostů bylo navíc stále zřejmější, jak si přátelského prostředí a sportovní úrovně hodonínské soutěže váží. Postupně se tak do startovní listiny zapisovali mladí závodníci ze Slovenska, Polska, Rakouska a Německa. Tureckých studentů se o možnost účasti původně přihlásilo devět, nakonec pro zdravotní komplikace jejich vedoucího a hlavně věkovou kategorii (všech devět navštěvuje vysokou školu v Istanbulu) nepřijeli. Na pracovní poradu představenstva centrálního výboru a vědecké rady světové organizace Intersteno přijali pozvání další vzácní hosté z Belgie, Holandska, Rakouska a Německa, takže mezinárodní charakter letošního ročníku se oproti loňsku nakonec ještě zvýšil.

V rámci ZAV-Hodonín 2005 proběhla už v pátek dopoledne talentová soutěž pro žáky základních škol. Příležitost využili sice jen zástupci ze tří (Lužice, Veselí nad Moravou a Hodonín – Očovská), ovšem výsledky hodonínského kola talentové soutěže nejen že potěšily vynikající sportovní úrovní, ale jsou také nemalým příslibem pro reprezentaci ČR. Soutěžící ročníku narození 1991 (vítěz Jakub Mičulka z Hodonína, ZŠ Očovská) a 1992 (druhá v pořadí Anna Hlaváčová ze ZŠ J. A. K. Veselí nad Moravou) znamenají, že ještě v Praze na světovém šampionátu 2007 by oba tito talentovaní soutěžící mohli startovat v kategorii žáků. Při vyhlášení výsledků již asistovali dva významní činitelé světové organizace Intersteno, tajemník Belgičan Danny Devriendt a člen vědecké rady Boris Neubauer z Německa.

Odpoledne se u počítačů vystřídalo 83 dalších soutěžících z pěti zemí, účastníků XI. ročníku soutěže určené pro věkovou kategorii maximálně studentů středních škol. Zahájili bodovaným tréninkem, při kterém absolvovali několik desítek dvouminutových opisů, náhodně počítačovým programem vybíraných textových úseků v jazyce, který si vybrali z nabídky čeština, slovenština, polština a němčina. Průběžné výsledky byly promítány a jejich vývoj brzy potvrdil správnost nominace českých reprezentantů na nedávný světový šampionát ve Vídni: z nejlepší hodonínské desítky v našem družstvu na mistrovství světa scházel jediný, Petr Lulák z Obchodní akademie Choceň.

Během odpoledního tréninku do Hodonína přijížděli další hosté ze všech světových stran, školní dvůr i zázemí internátu zaplnila zahraniční auta, nápor v přijímací kanceláři nebral konce, za večeři ve školní jídelně zazněla poděkování česky, polsky, německy, francouzsky či anglicky. V kabinetě Ludmily Bulové i správců sítě vše potřebné dolaďovala Helena Matoušková, na každém kroku se setkávali a zdravili soutěžící, učitelé, hosté, mnozí již několikanásobní účastníci této tradiční akce. Někteří pedagogové tuto atmosféru před lety zažili jako aktivní soutěžící. Dojem mraveniště zanikl úderem 18. hodiny. To v nabité aule zvedl dirigentské ruce ke spuštění prvních tónů pěveckého repertoáru dirigent 25členného sboru studentů Gymnázia Hodonín, Josef Ilčík. Mladé lidi na pódiu i v obecenstvu spojovalo bohatství ušlechtilého koníčku, který při tvorbě osobnosti nedává prostor pohodlné prázdnotě. Zavřel-li vnímavý posluchač oči, mohl se hudebním prožitkem perfektní harmonií a bohatou dynamikou protkaného repertoáru nechat vznášet k bělostnému stropu krásné školní auly.

Druhou třetinu zahajovacího ceremoniálu zaplnilo přivítání aspoň části zahraničních i domácích hostů. Povstávali a s přítomnými se pozdravili v pořadí od zástupců světové organizace Intersteno, přes zahraniční sdružení a školy, až po hosty z České republiky. Byť nebylo možno jmenovat všechny, podal ředitel hostitelské školy Miloš Procházka nemalý řečnický výkon, neboť mezi jmenovanými byli: čestná prezidentka Intersteno Marlis Kulb (Rakousko), současný prezident Intersteno a předseda Interinfo ČR Jaroslav Zaviačič, generální sekretář Intersteno Danny Devriendt (Belgie), předseda vědecké komise Intersteno Cees van den Beurden (Holandsko), člen vědecké komise Intersteno a místopředseda Intersteno Německa Boris Neubauer, předseda severohesenského stenografického svazu Horst Diehl (Německo), předsedkyně Interinfo Polska Teresa Wawrzynek, ředitelka Střední odborné školy Tychy Barbara Muc (Polsko), předsedkyně Rakouského stenografického svazu Dagmar Reinisch, zástupce Rakouska v Intersteno Franz Sager, zřizovatel Obchodní akademie Prešov Andrej Šoltys (Slovensko), z domácích hostů pak zástupkyně MŠMT Marta Svátková, vedoucí oddělení Státní těsnopisný ústav Národního ústavu odborného vzdělávání Renáta Drábová, předseda Asociace obchodních akademií Radoslav Kučera. Posledním na seznamu jmenovitě vítaných byla osoba pro úspěšný chod soutěží nejdůležitější, devítinásobná mistryně světa a držitelka světového rekordu v psaní na PC, Helena Matoušková.

Závěrečná část slavnostního zahájení vyžadovala technickou přípravu. V průběhu vítací řeči pana ředitele se na filmové plátno začal promítat obraz fólie linkovaného formátu A4 vzápětí oživený rukou připravenou stenografovat. Z reproduktorů se ozval diktát, ruka zahájila těsnopisný záznam. Diktát to ovšem nebyl ledajaký, ruka patřila mistru světa v cizojazyčném zpracování mluveného slova, Borisu Neubauerovi, profesí vysokoškolskému profesorovi v oblasti elektrotechniky, jehož životním koníčkem jsou právě jazyky a jejich těsnopisný záznam. Předvedl sportovní výkon srovnatelný co do zážitku s úvodním koncertem pěveckého sboru. Po několika minutách byla fólie zaplněna stenografickými klikyháky, reproduktory zmlkly a dřív než oněmělé publikum mohlo začít tleskat, mistr světa přečetl první větu. Nikdo nepoznal, ve kterém jazyce byla nadiktována a pak z těsnopisného záznamu reprodukována: „japonština“, informoval pan Neubauer a přečetl pak další věty v esperantu, ruštině, holandštině, italštině, švédštině, češtině a finštině. Další „samozřejmé“ jazyky (němčinu, francouzštinu, španělštinu a angličtinu) do ukázky nezařadil, protože by se záznam na fólii nevešel.

Hostitelé pod zkušenou organizátorskou rukou zástupkyně ředitele školy Boženy Zelinkové se pustili do přestavby nábytku v aule tak, aby stolové uspořádání za pár desítek minut už zase vyhovovalo potřebám dalšího bodu programu – tradičnímu společenskému posezení s cimbálovou muzikou Jožky Rampáčka. Ani zástupci Intersteno ovšem v té době neodpočívali. V jedné z multimediálních učeben absolvovali experimentální zasedání, při kterém vyzkoušeli několik modelů konference, při níž je pouze část účastníků fyzicky soustředěna na jednom místě, ostatní jsou s nimi spojeni pomocí internetové komunikace SkyPe. Těmi ostatními byli dva členové pětičlenné vědecké rady Intersteno: v italském Miláně Gian Paolo Trivulzio a v americkém Chicagu David Rogala. Vedoucí rady Cees van Beurden a členové Boris Neubauer a Jaroslav Zaviačič jednali v Hodoníně německy, spojení se vzdálenou dvojicí zvukově zajišťoval tlumočník v angličtině, obrazovka byla navíc promítána na plátno, takže všichni účastníci navíc sledovali i text paralelního chatování.

Zatímco zahraniční účastníci dostali pár desítek minut volna, členové Interinfo ČR absolvovali výborovou i plenární schůzi. Duch obou setkání byl naplněn konstatováním, že sdružení má za sebou nejúspěšnější rok v historii soutěžení v České republice, že se kromě sportovních úspěchů ovšem výrazně zasloužilo i o kvalitu výuky ovládání výpočetní techniky v českých základních i středních školách. Stále více odpovědných činitelů našeho školství si totiž uvědomuje význam ovládání klávesnice pro kvalitu zpracování textů při studiu, zaměstnání i soukromém využití (e-maily, chatování), takže se podařilo do Rámcového vzdělávacího programu základních škol prosadit aspoň poměrně vágní formulaci o potřebě naučit žáky kvalifikovaně zpracovat textové soubory a dát tím osvíceným ředitelům možnost nedovolit vypěstovat u mladých lidí škodlivé návyky „orlího způsobu“ psaní, při kterém prsty nad klávesnicí krouží a teprve ve chvíli, kdy bystré oko příslušnou klapičku objeví, bleskově shora klovnou. – Ve středním školství zásluhou spolupráce NÚOV, Interinfo ČR a Asociace obchodních akademií zase přibývá škol, schopných připravit studenty pro práci na počítačích natolik všestranně, že se mohou ucházet o složení náročné státní zkoušky ze zpracování textů.

Ve 20 hodin už byli všichni dospělí zase shromážděni v aule, aby si vychutnali onu neopakovatelnou atmosféru lyrického Moravského Slovácka za zvuků cimbálky. Snad stovky rozhovorů mezi desítkami lidí z oblasti školství sedmi evropských zemí představují hodnotu, jakou by nemohl přinést ani mnohadenní řízený seminář. Přátelé z Polska a ze Slovenska se podrobně zajímali zejména o aktivity českého sdružení Interinfo, všichni zahraniční hosté o cesty ke stále výraznějším úspěchům našich reprezentantů na světových šampionátech ve zpracování textů. Neformálně, spontánně a efektivně.

Také sobota byla programově náročná: technické řízení tří soutěží v opisu na PC za podpory vyučujících OA Hodonín (zejména Ludmily Bulové a Petra Polácha) zvládla Helena Matoušková. Nebyl to úkol snadný, v jedné síti se soutěžilo česky, polsky, slovensky a německy.Výsledkové listiny tří samostatných soutěží s 83 účastníky z 28 družstev byly k dispozici současně s diplomy asi dvě hodiny po skončení vlastních opisů. V aule byly opět přestavěny stoly a řady židlí pro potřeby vyhlášení výsledků, nejkrásnější ceny poskytla tentokrát hodonínská počítačová firma NetSys.

Fenomenální loňský vítěz Václav Mikula již opustil střední školu, takže se do hodonínského klání již věkově nevešel, Miloš Černilovský, loni nejúspěšnější druhý český účastník ZAV-Hodonín, dal letos přednost dalšímu ze svých četných koníčků. To ovšem ani trochu nesnižuje hodnotu letošního čela výsledkové listiny. Stejně jako loni zářila Obchodní akademie Praha, Heroldovy sady, zejména její studentka, vítězka všeho, co se v Hodoníně vyhodnocovalo, skvělá česká reprezentantka Lucie Ševcovicová. Při vyhlášení výsledků pak oprávněně zářil i jeden z jejích trenérů, sám vicemistr světa, držitel medailí ze světových šampionátů a několikanásobný mistr ČR, Petr Hais. Vždyť jen málokdy se povede, aby stejné družstvo na pohárovou soutěž přivezlo putovní pohár, na pár desítek hodin jej organizátorům předalo a zase jej při vyhlášení výsledků slavnostně převzalo zpět.

Krátce před vyhlášením výsledků byli zahraniční účastníci přijati na hodonínské radnici vedoucí odboru školství, paní mgr. Hanou Šimonovou, která popsala historii Hodonína a sama se podrobně nechala informovat o soutěžích ve zpracování textů. Většina hostů za doprovodu studentů Obchodní akademie Hodonín vystoupala až na vyhlídkovou věž a z této perspektivy si prohlédla hostitelské město.

Po vyhlášení výsledků a předání cen nejúspěšnějším se domácí soutěžící loučili a vydávali na zpáteční cestu. Zástupci Intersteno znovu zasedli zejména k projednání otázek, které nás budou až do léta 2007 denně doprovázet, k diskusi o přípravách na světový šampionát Praha 2007. Česká republika hraje v Intersteno první housle, dva roky se k ní budou upírat zraky zpracovatelů textu celého světa, chce udělat vše, aby mistrovství bylo co nejúspěšnější.

ZAV-Hodonín 2005 k šanci na úspěch Prahy 2007 výrazně přispěl. Sportovní a společenskou úrovní, výbornou organizací, oficiálními i neoficiálními zasedáními a konzultacemi. Město Hodonín se na tři dny stalo hlavním městem světa písmenek a klávesnic. Vyjmenováním aspoň hlavních částí letošního programu jsem se snažil naznačit, kolik obětavé práce bylo pro jeho naplnění potřeba vykonat. Ale jen kvůli ní by se hosté ze vzdálených škol českých i zahraničních, jejich vyučující a ředitelé, pracovníci školství i Intersteno, do Hodonína vždy znovu nevraceli. Letošní ročník měl být původně opět „jenom“ národní. Upřímné přátelství ovšem hranic nezná a pomyslná střelka kompasu naprogramovaného na nejsilnější zdroje přátelského záření prostě opět ukázala správný směr, opět hosty minulých ročníků přivedla do Hodonína. Naši milí hodonínští přátelé, přijměte za obrovskou přípravnou práci pro ZAV-Hodonín 2005, ale hlavně za ony vzácné paprsky, hluboký dík!

Text: Jaroslav Zaviačič
Foto: Zuzana Procházková a Petr Hais

Výsledky:

Zaujal tě článek? Sdílej.