IV. generace ZAV

je po čtyřech letech programování česko-britskou firmou NOVUCO a 19 letech shromažďování námětů ve všech fázích III. generace uváděna do praktického života.

Stále méně vyučujících i žáků si vybavuje přechod z II. na III. generaci, ZAV při níž se papírové učebnice nahrazovaly nejprve disketami, poté se i vyučující-grafici zbavovali ostychu před počítači a osvojovali si kouzla operačního systému DOS, později 16bitové verze Windows a ve spolupráci se správci sítě (kteří se techniky nebáli, ale zase neuměli psát na klávesnici) zvládali rostoucí požadavky na školní sítě, odesílání výsledků, práci s učitelským programem ZavAdmin.

„Relikvie“ II. generace ZAV byla nedávno jedním z exponátů výstavy pořádané OA Chotěboř, jinak ji občas oprašuji v učebně pražské centrály Interinfo: je jí bývalým brněnským výrobcem české kancelářské techniky speciálně upravený mechanický psací stroj Consul 1504 s měděným štítkem hlásajícím, že právě na něm byl v roce 1965 získán titul vicemistra světa.

Z I. generace ZAV zůstal jen studentským věkem formovaný ale „zavácky“ již koncipovaný tréninkový deníček z let 1954–1958. Hlavně ale intenzívní vzpomínka podbarvená nekonečnými díky za kvality motivující atmosféry Obchodní akademie v Hodoníně, jejího tehdejšího ředitele Emanuela Smejkala, (blízkého přítele mého tatínka, náčelníka sokolské Župy Slovácké), hlavně ovšem vyučujícího Jaroslava Robka.

Kéž by ambicí většiny současných pedagogů byla i touha, aby na ně s takovou láskou a respektem jejich studenti i po tolika letech vzpomínali!

V každé z vývojových generací bylo plné využití metody ZAV doprovázeno i požadavkem vyšších technických předpokladů. Podobně jako přechod z II. na III. vyžadoval výměnu psacích strojů za počítače, dnešní rozjezd IV. generace vyžaduje dostatečně rychlé internetové připojení, školní síť a stanice na úrovni, která nebude žáky při každém cvičení zbytečně zdržovat.

Stejně jako při minulých stupních vývoje metody nemohly ZAV všechny školy najednou vzhledem k technickému vybavení hned plně využít, je i letos pravděpodobné, že několik škol bude kombinovat ZAV III. generace pro základní výuku psaní a jen v omezeném počtu učeben a stanic ji doplňovat účastí na meziškolní soutěži.

Technicky je postup při zavádění ZAV 2010 jako první roční verze IV. generace vývoje popsán v rubrice „Kabinet“, první sérii odpovědí na otázky pedagogů obsahuje rubrika „FAQ“ (volně přístupná v přízemí školy ZAV kliknutím na skříňku s červeným křížem ve vrátnici), novinky, které by žáka mohly překvapit, jsou uvedeny po spuštění výuky psaní v menu „Pomoc“.

Metodicky patří mezi největší novinky:

• zvýšená péče o správné držení rukou na klávesnici (při probírání nového znaku se zobrazuje nejen zvětšené písmeno, ale i obrázek rukou s prstýnkem na jednom z prstů – tento prst žák stiskne a v plnění úkolu postoupí pouze má-li ruce ve správné poloze);
• odstranění nebezpečí, že žák některé cvičení marně opakovaně absolvuje: pokud tak učiní 3x korektně (tedy celé cvičení, nikoli jen napsáním několika písmen), místo 4. pokusu mu automaticky naskočí cvičení o číslo vyšší;
• zvýšená podpora méně talentovaným nebo různě znevýhodněným:
  • výuka není časově omezena – prochází-li žák cvičeními pomaleji, může tak činit v klidu (nechce-li využít speciální sady cvičení se sníženými postupovými nároky, případně pro obsluhu klávesnice např. žáky pouze s jednou zdravou rukou);
  • slabozrací si ve dvou stupních mohou písmo textu zvětšit;
• zvýšená příprava na práci s Wordem – u vyšších čísel cvičení je (kromě specializovaných pro podporu přesnosti) aktivní nejen zpětná klávesa, ale i její funkce Alt + backspace pro výmaz celého předchozího slova, je možno v napsaném textu pohybovat kurzorem a opravovat i později postřehnuté chyby, využívat  PageDown, Delete apod. tak, aby nácvik současně připravoval žáka na praktické zpracování textu.

Organizačně patří mezi největší novinky:

• centrální pracoviště o veškerých novinkách informuje na úvodní stránce nově koncipovaného programu ZavAdmin, takže učitel hned při vstupu do ZAV má přehled bez potřeby zvláštní komunikce;
• podobně učitel všem svým žákům může vzkazy posílat pomocí nového kanálu - "iZAVu", takže kdekoliv mimo školu se do své výuky přihlásí, na zprávu je okamžitě blikající přístroj na obrazovce upozorní;
• učitel v rámci svého oprávnění sám nové žáky do systému registruje a pověřuje je zadáními podle své pedagogické úvahy tzv. „nominací“ např. do klasifikace, výběrem z rozšiřované bohaté nabídky automaticky vyhodnocovaných kontrolních opisů, procvičování německých slovíček apod.;
• domácí výuka je nadále zprostředkována školou jako dříve, ale bez administrativní zátěže (odpadá mechanismus zámek – klíč), vyučující v rámci svého oprávnění žákům po složení kurzovného odpovídající etapu (po 600 cvičeních) uvolní i mimo školu;
• odpadají problémy s přerušením domácí výuky po havárii nebo výměně počítače – žák se ke svým cvičením může přihlásit kdykoliv a kdekoliv z počítače, do kterého stáhne bezplatný software;
• zůstává zachován osvědčený princip vyúčtování domácího kurzovného „každá osmá bezplatná“, třebaže už nevzniknou požadavky na nové domácí licenční klíče.

Příští měsíce nepochybně přinesou snižování počtu pracovišť, ve kterých bude ještě využívána osvědčená výuka ZAV III. generace. Souběžně s tím budou postupně uváděny do provozu další již naprogramované, organizačně i metodicky zcela nové prvky, jimiž se dopad výše popsaných vybraných novinek dále výrazně zvýší, například elektronická nástěnka, otivační využicí sešitu chyb a sešitu rekordů, nová forma klávesnicových her.

Bez osvícených ředitelů škol a obětavých kreativních učitelů by se ZAV nemohl rozvinout ani do III. generace. Právě zejména jim patří dík za to, že ČR je v tomto tisíciletí nejlepší na světě! K vedení škol proto nyní směřuji prosbu, aby v případě potřeby nezbytnou modernizaci vybavení neodkládali a umožnili tak převratné novinky IV. generace ZAV co nejrychleji v plné šíři využívat v zájmu školy, jejích vyučujících a hlavně všech žáků včetně těch, kteří kvůli nižšímu talentu nebo různým omezením by sice v rámci učebního plánu i v krátkém termínu formálně „nějakou“ výukou prošli, ale instrument psaní na klávesnici „naslepo a s neomezenou myšlenkovou kapacitou“ by jim po dobu dalšího studia a pozdější praxe bolestně scházel.

Absolutně největší dík patří mojí nástupkyni ve vedení Internetové školy ZAV, která celou III. generaci metody spoluvytvářela a byla hlavním činitelem fenoménu, jenž mnozí nazývají „rodina ZAV“. Z úhlu této terminologie jí tedy děkuji za možnost společného vypiplání našeho „dítka ZAV“, jemuž do života přeji další zvyšování úspěchů pedagogických, sportovních i společenských. Ať nám jeho další vývoj dlouho a jen v dobrém připomíná začátek školního roku 2010/2011, ať se jeho dnešní první miminkovské úsměvy dále rozvíjejí a stále častěji mísí s úsměvy žáků a spokojených profesně i lidsky kvalitních pedagogů a vedoucích škol.

Jaroslav Zaviačič