"Psaní na klávesnici všemi deseti prsty je při vědecké práci velkou výhodou. Vše začíná hned na začátku výzkumu. Při práci v terénu je velmi často nemožné používat počítače a zapisování sesbíraných dat tak probíhá ručně do zápisníků. Data je posléze třeba převést do digitální podoby, což ale vyžaduje často několikadenní či dokonce několikaměsíční přepisování. Je-li člověk omezen tím, že se musí po každém čísle, písmenu či slovu podívat zpět na klávesnici, jeho práce se několikanásobně zpomaluje. Nehledě na únavu krční páteře. Pro mnoho vědců je tato činnost tak neoblíbená, že ji raději přenechají svým studentům :-)
Pokud člověk plně ovládá klávesnici všemi prsty, jeho práce je nejen bezbolestnější, ale zejména komfortnější, rychlejší a obsahuje menší množství chyb. Když se totiž při přepisování nemusíme soustředit na hledání písmen, jsme schopni si uvědomovat chybu již při jejím napsání. Jakmile jsou data převedena do počítačové podoby, je nutné je statisticky zpracovat. To pak vyžaduje poměrně dobrou orientaci na klávesnici, protože v programovacím prostředí se často používají méně obvyklé znaky (např. <>, , {}).
Vědecká práce vyžaduje v zásadě každodenní několikahodinovou práci s počítačem. Při svém zaměstnání sepisujeme nejenom publikace, ale také grantové záměry, průběžné zprávy, vyřizujeme nespočetně mnoho e-mailových konverzací v různých jazycích. I zde je ovládání klávesnice naslepo velkou výhodou - snadněji se pak orientujeme při přepínání mezi jednotlivými rozloženími kláves v různých jazycích."
RNDr. Jana Lipárová, Ph.D.
Internetová škola ZAV pomohla naučit se ovládat klávesnici naslepo a ušetřit tak hodně času i myšlenek nejen statisícům žáků a studentů škol, ale i mnoha lidem z praxe. Nejvíc nás potěší a do další práce povzbudí ohlasy z řad intelektuálů, kteří podle naší zkušenosti nejhůř sami sebe přesvědčují, že několik desítek hodin výuky jim pak denně bude čas šetřit. Pan MUDr. Jiří Kofránek, CSc., výukou ZAV prošel a souhlasil, abychom jeho reakci zveřejnili:
"... klávesnicová gramotnost by měla být už od základní školy. Váš kurz má ale význam i pro "starého psa" jako jsem já. Doktoři (i programátoři) jsou nuceni používat klávesnici jako pracovní nástroj a drtivá většina (včetně mě) se to naučila sama - ale špatně! Když jsem skončil lékařskou fakultu a nastoupil do nemocnice, byl jsem posazen k psacímu stroji (kde jsem hledal písmenka na klávesách) a musel jsem psát přijímací a propouštěcí zprávy svých pacientů. Horor ... Po čase jsem se ale jako samouk naučil psát docela rychle, stejně jako řada mých kolegů, ale špatně - čtyřmi prsty.
Na 1. lékařské fakultě, kde působím, se od mediků chtějí různé znalosti a dovednosti, ale psaní na klávesnici se tam neučí, protože to zřejmě není dostatečně důstojné učivo pro vysokou školu. Snad se to učí sestřičky na zdravotních školách, ale budoucí doktoři, kteří ovšem s klávesnicí budou pracovat každodenně, se to učí, stejně jako já, v praxi sami a špatně. Po zkušenostech s vaším kurzem si myslím, že e-learningový kurz ovládání klávesnice by bylo vhodné zařadit jako předmět na lékařskou fakultu."
Metoda ZAV je úžasná, škoda, že nemám tolik času, abych se mohla psaní věnovat soustavně. Nikdy jsem si nemyslela, jak i v lékařské profesi práci zkvalitní.
MUDr. Mejtová, Sušice
Vaší práce si velice vážím - kdysi jsem se sám učil podle Vaší papírové učebnice - to bylo asi před dvaceti lety. Pracuji jako lékař (už 16 let) a schopnost psát všemi deseti, kterou jsem získal díky vaší učebnici, se mi hodí každý den.
S uctivým pozdravem,
Martin Janeček
