Po tisíce let *vlci, *blízcí příbuzní psů, sledovali tlupy pravěkých lidí a živili se jejich zbytky. Když se naši **dávní předkové usadili ve více méně trvalých sídlištích, došlo k něčemu, co je *v historii jedinečné. Jeden inteligentní masožravý živočich se zcela dobrovolně *rozhodl žít v blízkosti druhého. Tím začal velmi úspěšný vztah, který přetrvává, a to se píše rok 200*7.*

Hovoří se o *přátelství psa a člověka tak často, že je z toho klišé, ale je to tak - pes je *opravdu naším nejlepším přítelem. Kdyby člověku nepomáhal chránit *tábořiště, lovit, hlídat stáda a tahat náklady, *náš vývoj by se zřejmě ubíral *poněkud jinými cestami. Také je *NEPRAVDĚPODOBNÉ to, že by člověk přežil a *mohl žít po celé *"zeměkouli" v tak různých prostředích. **

Dávní příbuzní

Jako nejvýše postavený druh na světě jaksi předpokládáme, že to byli *naši předkové, kdo si ochočili vlka a *vytvořili z něj *poslušného psa. Ale spíše to bude tak, že *stejně jako kočka domácí, i pes se ochočil sám, když si jeho předkové před tisíci generací* zvykli na výhody život*a v okolí lidských sídlišť. Psi navštěvovali tyto nové ekologické niky a časem jejich **strach-nedůvěra k lidem mizí.*

K sbližování došlo před *více než 15 000 lety a před 12 000 lety vznikl *pozměněný vlk, jehož nazýváme psem. Původní pes byl menší než vlk, měl *kulatější, jakoby štěněčí hlavu, mnohem menší, *sblížené zuby a byl podobný vlčeti. **Byl hravější, poslušnější a měl kratší zažívací trakt než příbuzný vlk. *Dlouhodobý vztah mezi člověkem a psem se *mění, přičemž je silně ovlivněn kulturní úrovní. U starých Číňanů se v*yvinul* hluboký respekt k psí*m schopnostem. Ale například islám měl psa za nečistého. Byl *to projev rozumného dodržování obecných **hygienických zásad v oblasti, kde se vyskytoval*a endemická vzteklina, ale vedl *ve všech *tradičně islámských zemích k *silné nechuti přátelit se se psy. Nicméně *prospěšnost a starobylost vztahu lidí k psům předchází *všechna *moderní náboženství. Ačkoli je dnes společnost psů v řadě *arabských států společensky nevhodná, mají ti nejstarší vyšlechtění *závodní*, lovečtí a společenští* chrti s dlouhým rodokmenem - saluki a sluga - arabský původ. *Stejně zvláštní vztah ke psům lze pozorovat též u lidí na Dálném východě.

V Hongkongu, na Tchajwanu a v Singapuru je velmi populární mít psa a není *to vůbec omezováno, v Číně, *zvláště v Pekingu vládní úřady zavádějí *daně, aby odradily chovatele psů.

Navzdory *těmto překážkám si mnoho lidí ponechává psí *kamarády. Vývoj našeho vztahu ke psům je vidět i *při zobrazení psa ve folkloru, náboženství, literatuře i jiném umění.*

Roli psa ve všech možných kulturách a společ*nostech pochopíme, když si uvědomíme, jak je pes zapojen do **každodenní činnosti - v zemědělství, sportu, *obraně i ochraně. Jeho aktivit je mnoho a jsou *rozmanité, neboť pes má *vynikající fyzické a psychické vlastnosti. Z *hlediska tělesné stavby jde o statného *masožravce s citlivými smysly, které jsou mnohem výkonnější než naše. Jeho organismus je *přizpůsobivý a umožňuje mu přežít na různých druzích stravy.*

Uvažujeme-li o *vztahu psů k lidem, pak je nejdůležitější jejich *hluboce zakořeněné sociální chování v tlupě. Stejně jako my i *pes žije ve *SPOLEČENSTVÍ - ve smečce. Má rád společnost a naší komunikaci rozumí, bere nás proto místo smečky za *náhradní společníky.*

Proměnlivost

Psi patří do čeledi šelem *psovitých(Canidae), kam řadíme jak drobného fenka, *tak mohutného kanadského vlka. Pes domácí má takový genetický potenciál, že se *jeho velikost pohybuje *v rozmezí těchto extrémů a člověk svými *šlechtitelskými zásahy vytváří plemena, která se liší jak svou výškou (20 – 9*2 cm), tak *celou řadou dalších charakteristik. Některá plemena nazýváme *starobylá i přesto, že ve skutečnosti nejsou *starší než mnohá jiná. Chrti jsou štíhlí a mají společného předka mezi psy, kteří se *při štvaní zvěř*e řídili hlavně zrakem. Slídiči se velmi liší tvarem i výškou, ale mají společnou vlastnost: **nadprůměrnou schopnost sledovat *pachovou stopu zvěře jak na zemi, tak ve vzduchu.*

Špicové mají *hustou srst, která je chrání v *nejdrsnější severské zimě. Většina teriérů má své *prapředky mezi loveckými psy, používanými při norování. Liší se však *značně svou velikostí, od **yorkshirského po erdelteriéra.*

Masožravci

Domácí pes je potomkem masožravých savců, u nichž se před *miliony let vyvinuly jedinečné zuby, schopné kousat a trhat maso. Asi před 2 miliony let *se vyvinulo deset skupin masožravců náležejících *do čeledi šelem psovit*ých. K blízkým příbuzným psa patří kojot, *šakal a vlk. Když se lidé usadili ve stálých **sídlištích a již nemigrovali, vlk zůstal s nimi a změnil *svůj způsob života. Jakmile k tomu došlo, vytvořily se podmínky ke šlechtění, díky nimž vznikl domácí pes.**

Vývoj psa

O vzniku savců před 200 miliony let máme *informace jen kusé, ale před 54 - 38 miliony let se vyvinula *zvláštní větev masožravých savců. Byly to šelmy, *různorodá skupina dravých savců, která se lišila od jiných *masožravců jedním znakem: chrupem s *výjimečnými špičáky. Mnozí *jiní predátoři se dříve *i v současnosti živili masem, ale jen u šelem *psovitých najdeme od počátku vývoje trháky určené k *trhání-hryzání masa (horní třenový zub a první dolní stolička) a *zdokonalené tak, aby se zařízly do masa. Vývoj psa můžeme sledovat zkoumáním fosilních pozůstatků zubů jeho vymřelých předků. Předkové současných *savců se vyvíjeli tak, aby ve své době vůbec přežili. Tito *pravěcí savci byli* většinou býložraví a živili se pouze rostlinami.*

Migrace předků psa

Před 50 miliony let, kdy vznikl rod dnes již dávno vyhynulých *masožrav*ých savců, došlo k vývoji tvaru zubů a stavbě chrupu, jaké mají dnešní šelmy. *Během následujících 25 milionů let vedla velká rozmanitost *rostlinné potravy k rozmnožení býložravců. Tento nárůst se odrazil v odpo*vídající prudké expanzi výskytu šelem.*

Vědci věří, že nejvzdálenější předek psa žil v Severní Americe a náležel k rodu Hesperocyon, šelmě, z níž se *vyvinula obrovská řada druhů včetně recentních. Když se v **Americe vyvíjeli předchůdci šelem, *v Eurasii došlo k obdobnému *vývoji. V Evropě převládaly po *miliony let šelmy čeledi Amphicyonidae (tzv. medvědovití psi), ale *ve spodním pliocénu *tyto šelmy vymřely. Za *výchozí článek všech ostatních psovitých šelem je dnes *vědci považován rod Hesperocyon.*

Pes se vyvinul z tohoto rodu před 10 miliony let, přešel po *pevninském mostě Beringovu úžinu a *šířil se paprskovitě přes Asii do *Evropy a Afriky. Během 8 milionů let se rozšířil v Eurasii a rozlišil se v **jednotlivé předky psů. Když byl tento vývoj *ukončen, některé nové *druhy se vrátily do dnešní Severní Ameriky.**

Charakteristika - rysy - zařazení

Pes je blízký příbuzný vlka a vzdálený *příbuzný dalších masožravců. Všech 9 čeledí *šelem má společného předka. Před 20 až 10 miliony let patřili medvědi a psi k jedné čeledi. Později se oddělovaly linie a začal *vznikat rodokmen moderního psa. Všechny tyto savce spojovaly vlastnosti, které můžeme stále *pozorovat u vlků: dlouhá lebka, pevné a *svalnaté zadní končetiny a pohyblivé přední končetiny, připojené k tělu pouze svaly. Mají též dokonale *izolující srst, kompaktní tlapy, mohutné zuby, ohromnou mozkovou kapacitu, ale také vynikající čich a sluch.*

Předchůdci psa se vyvíjeli v závislosti na změnách klimatu a na podmínkách životního prostředí.*

Možná *žili a lovili *samostatně, ale asi před *2 miliony let, když se tropické *savany i lesy změnily v otevřené savany a bezlesé stepi, rozvinulo se u býlo*žravc*ů stádní chování.*

Předkové psa již měli sociální strukturu a byli *alespoň schopni vyvinout společenský vztah potřebný k *lovu ve smečce a stržení nebo zabití větších zvířat.*

Vztahy - vzdálení příbuzní¨

U psa domácího a dalších zástupc*ů čeledi *šelem psovitých vznikla schopnost štvát a lovit kořist na *travnatých pláních.*

Pes domácí patří k rodu Canis, jednoho z *15 rodů čeledi Canidae. Také vlci, šakali a kojoti *jsou blízkými *příbuznými psa. Příslušníci ostatních rodů jsou *vzdálení, ale žijící příbuzní. Zahrnujeme sem 14 druhů lišek, *vlka hřivnatého, psa pralesního, dhoula*, etiopského *vlčka, psa ušatého, 3 rody jihoamerických psů a psíka mývalovitého. Všechny spojuje *velmi podobné chování. Hmotnost příbuzných domácích psů *kolísá mezi 1,5 kg, tolik váží fenek ze severní Afriky a Sinajské pouště, a 80 kg bílého vlka z kanadské tundry. *Je zajímavé, že hmotnostní rozdíly, které nalézáme *mezi členy čeledi Canidae, se odrážejí i uvnitř rodu Canis. Pohybuj*í se od 2 kg u čivavy po 86 kg u mastifa. To není náhoda - to je schopnost pružně se **přizpůsobit měnícím se podmínkám. Tato psí schopnost vedla později k tomu, že se psi stali nejúspěšnější *SUCHOZEMSKOU čeledí šelem, druhou po člověku. Ačkoli se vzdálení příbuzní *domácích psů velice liší vzhledem i velikostí, mají společnou vlastnost: *přizpůsobivé a proměnlivé chování.*

S 21 druhy jsou lišky *nejpočetnější skupinou v čeledi psovitých. Liška obecná žije v Evropě a v *Severní Americe. Vyvinula se v Evropě a po *PEVNINSKÉM mostě přešla přes *Beringovu úžinu na americký kontinent. Zdá se, že nikdy nežila *již dále na jih od 40. rovnoběžky v Americe, ale vysazení *evropské lišky obecné v Nové Anglii v 18. století *milovníky honů změnilo její ráz. K ještě větším *změnám došlo v Austrálii, kde se lišky, vysazené kvůli sportu*, přemnožily a staly se škůdci. Schopnost přizpůsob*ení jim totiž zajišťuje, že se jejich *počet bude dále zvyšovat. Liška polární váží méně *než liška obecná a *nerozšířila se mimo arktickou oblast, do území obsazených liškou obecnou. *

Jihoameričtí psi, dříve nesprávně *zvaní lišky rodu Dusicyon, se také člení podle velikosti.*

Pes *horský se živí velkými hlodavci, zatímco argentinský pes stříbřitý *požírá malé hlodavce, *ptáky a ptačí vejce. Původní **jihoameričtí obyvatelé tyto "lišky" ochočili a používali je v roli domácích psů, než je vytlačili psi, které sem dovezli Evropané.*

Ačkoli lišky loví samostatně, s ostatními členy *čeledi psovitých je spojuje *rozmanité a složité sociální chování. Při výzkumu pomocí *rádiových sond se zjistilo, že lišky často žijí ve skupinách, které mají 3 - 6 členů a skládají se z jednoho *samce a několika *PŘÍBUZNÝCH samic. Stejně jako domácí psi, samci i samice zvedají nohu a značkují kolmé předměty, zvláště jsou-li blízko *význačných míst jejich *teritoria. Stejně jako psi, také lišky štěkají, vyjí, kňučí, ňafají a skučí. Jediný druh *liškám blízký, pes ušatý z *afrických savan, *přestal zcela lovit obratlovce a živí se hmyzem **(převážně termity Isoptera) nebo pavouky. Má bohatou škálu *sociálního chování (SCH) - např. bylo pozorováno, že společně s rodiči pečují o mladé i "chůvy". Psovití (kromě psa pralesního) mají na *nohách 4 prsty. U všech kromě psa hyenovitého nalezneme na předních nohách *rudime*nt *prvního prstu, ale pouze psi domácí (včetně dinga) mají i na zadních končetinách rudiment palce, tzv. vlčí dráp. Vlci jsou po *člověku nejrozšířenější sociální draví savci. Nalezneme je v Evropě, Asii i Americe. Kojot, *šelma menší než vlk, obývá velký areál, ale pouze v *severoamerických oblastech, zatímco šakali sídlí v Africe, *a v Indii. Tyto druh*y jsou blízce *příbuzné. Mají například stejný *POČET CHROMOZOMŮ a mohou se spolu bez problémů křížit.*

Šakala a kojota spojují podobné metody lovu, oba pronásledují kořist sami nebo v páru. *Vlk je mnohem *společenštější než kojot a šakal a tento jeho **povahový rys napovídá, že zřejmě stál u *zrodu všech plemen dnešních psů. Původ domácího psa byl vědci pečlivě zkoumán a nyní se uznává, že přímými předky domácího psa jsou vlci. Ze všech členů rodiny psovitých šelem nalézáme právě u vlků *nejrozmanitější typy organizace rodiny a smečky, stejně jako rozdíly ve velikosti i barvě srsti. Dokud se jejich počty nesnížily lidskou chamtivostí, patřili vlci k nejrozšířenějším suchozemským savcům.*

Pes a člověk

Ačkoli byl první pes ve skutečnosti vlk, který se sám domestikoval, naši pře*dkové zjistili, *jak užitečná je tato *zkrocená divoká šelma. *Zmínky o psech nalezneme v náboženstvích, folkloru a zobrazuje je i pravěké umění. To *ukazuje, jakou roli v životě lidí psi hráli. Byli využívá*ni v boji, při sportu i v *zemědělství a později se stali námětem pro literaturu, umění a *dokonce i film. Pes má v naší kultuře své místo. Jeho role se vyvíjí a mění v závislos*ti na změnách ve společnosti i ve světě. Je nejisté, že by se *domácí pes vyvinul *z vlka díky šlechtění. Pravděpodobnější je prý to, že se "sám ochočil" a že ke *změnám velikosti a fyziologie, ale i chování došlo *působením přirozeného výběru během vývoje.*

Nejpozději před 12 000 lety začala vlky *přitahovat trvalá lidská sídla pro*střednictvím výhodnosti *vzájemného vztahu. Toto nové životní prostředí *zvýhodňovalo v boji o přežití malá, společenská zvířata. Lidé vybírali vlčata z doupat a sami se o ně starali. Takto vzniklí psi hlídali lidská sídliště, pomáhali při lovu a při nedostatku kořisti sloužili lidem jako potrava. V té době u nich probíhal vývoj **tělesných schopností i chování od štěněte po dospělce *ve stejných etapách jako u vlků.*

Novodobí psi – vývoj

Pod tlakem přirozených *životních podmínek vznikl malý, společenský, s člověkem svázaný pes, až po mnoha *generacích pečlivého *křížení však došlo k vývoji tak velkého počtu *rozmanitých plem*en. Intenzivním výběrem *psů se posílil štěkot, ceněný jako varovný signál. Aby se odlišili od divokých příb*uzných, byly u domácích psů *vyšlechtěny dlouhé svěšené uši a jiné držení ocasu.*

Bez zřejmé *příčiny se zvětšila čelní dutina, jedině snad*, aby pes vypadal inteligentněji. Zpočátku byla sna*ha velikost psů zmenšovat a byly *vytvářeny miniatury a trpasličí plemena psů. ***Později byl opět kladen důraz na velikost a vznikala dnešní obří plemena. Díky **zakořeněnému způsobu myšlení varují psi členy své smečky před nebezpečím. Když se *dobrovolně stali součástí lidského *společenství, od počátku díky svému vynikajícímu čichu a sluchu upozorňovali lidi na vetřelce.*

Když se před 10 000 lety rozvinul *chov dobytka, byl pes již připraven převzít svou *odpovědnost za obranu stád před útočníky. **Při lovu používají *psi jak čich, tak sluch. Loví ve smečce, jsou ochotni spolupracovat *navzájem i s člověkem při **vyhledávání, štvaní, dopad*ení a zabití kořisti. Jak se vyvíjely naše metody lovu, stávala se samostatná přirozená schopnost psů stopovat a *aportovat zvěř velmi důležitou. Lov se psy se později stal důležitou společenskou zábavou.*

"Odklizeči odpadků"

Všichni psovití požírají z *hladu mršiny a odpadky a psi jsou při *vyhledávání potravy zvláště zdatní. Tak *jako se sami ochočili sobi, když chodili lízat sůl z lidské moči do *okolí lidských sídlišť na severu, psi na celém světě nalézali potravu u příbytků lidí v odpadcích.*

**Osady obklopovala silně využívaná oblast, ekosystém, ve kterém byl počet většiny *divokých zvířat omezen. Vegetace často značně řídla a v dobách *sucha hynul ochočen*ý dobytek. Protože psi stojí na konci potravního řetězce, umo*žnilo* jim to přežít v těchto podmínkách déle než jiným domácím zvířatům.*

Antropologové zjistili, že touha krmit **"roztomilá chlupatá" zvířata patří k obecným lidským vlastnostem. A *právě psi na to reagují *neobyčejně kladně. V sociálním chování máme se psy mnoho společného, oni nám zase poskytují *útěchu a pocit bezpečí. Je *pravděpodobně, že od doby, kdy byli poprvé ochočeni, psi ke svým pánům přilnuli a za studených nocí je hřáli. Ale až v tomto století se *stalo hlavní rolí psů být společníkem. Od chvíle, kdy se pes rozhodl žít v blízkosti *lidských sídlišť, sloužil potřebám člověka. **Původní hlídač se brzy stal společníkem lovců při *pronásledování zvěře. **Pastýři je používali k hlídání a později shánění stád. Na severní* polokouli tahali psi káry a sáně. Psi hlídali obydlí od *tohoto okam6iku, kdy lidé zjistili, *že vlčí *nejpřirozenější schopnost, štěkání, lze posílit křížením a výběrem *vhodných jedinců.*

Když se *časem objevily na Středním východě starověké civilizace, nebyli psi už jen na ochranu, ale také k boji.*

To pokračovalo i ve středověku, kdy evropští panovníci používali psy ve válkách.**

Pomocník PES

Na konci 1. světové *války cvičila německá vláda první psí průvodce pro *osleplé vojáky. Této snahy si ve Švýcarsku povšimla Američanka *Harrison Eustisová a založila první světovou organizaci *slepeckých psích průvodců. Roku 1930 byl podobný *program rozvinut ve *Velké Británi*i a krátce nato i v USA. Dnes jsou na celém světě psi trénováni, aby byli *"očima slepého" člověka. Teprve nedávno se začalo s *výcvikem psů, kteří podobně pracují pro hluché. Výcvik byl zahájen ve *Spojených státech amerických a dále rozvíjen ve Velké Británii po roce 1980. Organizace cvičící psy pro *hluché najdeme nyní po celé Severní Americe, v Evropě i v *jihoafrickém regionu, Japonsku, *Austrálii a na Novém Zélandu.*

Jiné organizace učí psy pomáhat lidem, kteří se *pohybují pouze na vozíčku (*otvírat před nimi dveře a sbírat *předměty, které upustí). Všichni tito psi jsou takzvaně *multifunkční - samozřejmý úkol je pomáhat fyzicky a *nahradit tak *ztracený smysl nebo schopnost. V *80. letech si však sociální pracovníci uvědomili, že psi**

mají neméně důležitou FUNKCI

v tom, že vracejí svým postiženým pánům sebe*vědomí. Pochopení tohoto *dříve opomíjeného přínosu vedlo k tomu, že nyní přibývá psů, kteří se v některých zemích *stávají trvalými obyvateli domovů důchodců, nemocnic, *útulků a věznic či *dětských domovů. Uvedení psů do těchto zařízení snižuje pocit opuštěnosti, jaký pociťují lidé, *kteří mají omezenou možnost pohybu.*

Pečlivě vybraní psi pravidelně navštěvují obyvatele *některých ústavních zařízení.*

Dorozumění beze slov

a chápavé *chování psa má terapeutické účinky.