Český ministr informatiky má smysl pro legraci

V rámci mezinárodní konference "Internet ve státní správě" byli 29. března večer v Hradci Králové vyhlášeni i vítězové různých soutěží, např. o nejlepší internetovou stránku obce.

Pro zpestření tohoto slavnostního bodu programu pozvali organizátoři mistryni světa ve zpracování textu na PC, Helenu Matouškovou, aby předvedla kousek svého umění při práci na počítači. Protože ceny měli vítězové přebírat od člověka v oblasti informatiky nejpovolanějšího - ministra Vladimíra Mlynáře, dále proto, že v Hradci Králové žije student jménem Miloš Černilovský, který pár desítek hodin předtím úspěšně hájil barvy naší republiky na soutěži v psaní na PC "Jugendtreffen" ve Vídni, a konečně proto, že mělo jít o legraci, dohodli jsme a postupně s organizátory vyladili scénář.

Koncepce byla jasná a vycházela z praxe: čím inteligentnější člověk, tím více myšlenek. Čím více myšlenek, tím více písmenek, byť jsou myšlenky vyjádřeny věcně a stručně. Takže takový intelektuálský mejl v rozsahu 1500 písmenek není vzácností. A protože intelektuálové bývají současně lidé pilní, pracují dlouho do noci, bohužel jim ani nepřijde, že kdyby své myšlenky uměli do počítače vkládat bez hledání písmenek, změnil by se i jejich denní režim, mohli by více spát a další den svěží a bez bolení hlavy produkovat další kvalitní myšlenky.

Aby i bez prolévání krve byla akce přitažlivá také pro novináře, vydal organizátor konference tiskovou zprávu:

Pokus o světový rekord

V rámci večerního vyhlášení vítězů soutěží bude v Hradci Králové na konferenci "Internet ve státní správě" v pondělí 29. března podniknut unikátní pokus o ustavení světového rekordu v činnosti, která s konferencí úzce souvisí a které se dnes věnuje prakticky každý člověk: v mailování. Provedení prvního pokusu nabídnou pořadatelé oborově kompetentnímu členu vlády, poté se o zpracování a odeslání srovnatelně náročného e-mailu pokusí 14letý student z Hradce Králové, Miloš Černilovský, do třetice pak pracovnice metodického pracoviště e-learningu z Prahy, ing. Helena Matoušková.

Průvodce programem, skvělý umělec a konferenciér Jan Pokorný, připravil pro pana ministra vhodný text přesně v rozsahu 1500 písmenek wordovského dokumentu. Stejně dlouhý jiný text jsme připravili my pro Miloše Černilovského.

Hlavní organizátor, ředitel dr. Tomáš Renčín (na obr. vpravo) nás ujistil, že pan ministr má smysl pro humor. Také usoudil z novinářské minulosti a současného odborného zaměření, že zpracovat a odeslat mejl by neměl být velký problém ani ve ztížených podmínkách mezinárodního početného publika. Pan ministr přítomným na mikrofon potvrdil, že je informován o své roli pokusného králíka a připraven být obětí jakési legrace. Odhodlaně usedl k počítači, kde už byla připravena mejlová adresa "účastníci konference" a předloha obsahu mejlu, který měl být promítán na velkoplošnou obrazovku a vzápětí odeslán. Teprve při pohledu na výtisk mírně zaprotestoval, že je to "nějak moc dlouhý mejl". A - jak mi pak v zákulisí prozradil - začal v té chvíli uvažovat, jak by to panu Pokornému vrátil. Vymyslel to skvěle, na úrovni ostříleného politika, který se jen tak nedá zaskočit. Já sice byl vyzván, abych přesně změřil čas, konferenciér Pokorný pana Mlynáře odstartoval a předpokládal, že má deset až dvanáct minut na další vyhlašování výsledků soutěží.

Třebaže se při psaní díval na ruce a prstoklad neodpovídal tomu, co se učíme ve škole, dal mi pan ministr znamení o ukončení práce daleko dříve, než kdokoliv mohl čekat: stopky se zastavily na 1:23,67 min. a v první chvíli jsem znejistěl, zda tak skvělého času budou připravení soupeři, reprezentující Interinfo ČR, vůbec schopni dosáhnout.

Strategické vítězství pana ministra bylo jasné, účastníci konference jeho kousku bouřlivě tleskali, třebaže velkoplošná tabule ukazovala text velmi zestručněný:

vážení účastníci konference, dáy  pánové,

jsem sice bývalý novinář, ale těžko hledám slova.... no chtěl bych prostě řici, že Internet je důležitý a že by jste jej měli požívat hodně  a často.

váš Vladimír Mlynář

Výsledek byl přepočten - kdyby pan ministr poslal mejl celý, potřeboval by na to necelých deset minut svého vzácného času. A zřejmě ještě dalších pár minut na opravu drobných nepřesností. Konferenciér mu navíc s chutí sdělil, že mejl byl odeslán všem účastníkům konference a zeptal se, jak vysokou pokutu by si sám coby bojovník proti spamu měl za těch 1200 nevyžádaných mejlů vyměřit. Ovšem i na tuto léčku pan Mlynář reagoval kvalifikovaně. Dostalo se nám vysvětlení, že postihy jsou míněny pouze za spam z komerční sféry: kdyby něco nabízel, třeba oblíbenou viagru, pak by to teprve byl nevyžádaný e-mail zralý na pokutu. Tady ale šlo pouze o informaci bez jakéhokoliv komerčního pozadí.

V záři reflektorů a kamer se pak do mejlování pustil Miloš Černilovský. Zcela profesionálně změnil adresu, druh písma a styl a své předstartovní rozechvění coby zkušený závodník zapudil s prvním slovem mejlu. Jeho čas byl sice téměř o minutu delší oproti času pana ministra, jenže zatímco jeho předchůdce zpracoval za tu dobu e-mail v rozsahu 212 písmen, Miloš ho odeslal celý, přesně podle zadání, tedy v rozsahu 1500 písmen! Konferenciérský komentář o produktivitě práce si pan Pokorný k pobavení publika nenechal ujít. Ani tlumočnice do angličtiny tato slova nikterak nekrátila.

Potleskem vzápětí byla přivítána pětinásobná mistryně světa. Ve videopřenosu bylo zřetelné, že se dívá pouze na předlohu a může tudíž myslet na to, co píše, nikoli přemýšlet o souřadnicích jednotlivých písmen na klávesnici. Byla požádána, aby zpracovala mejl tak, jak byl původně napsán pro pana ministra, tedy v rozsahu oněch 1500 písmen. Zvládla to skoro přesně rychlostí světového rekordu z Říma (928 za minutu), stopky se zastavily na čase 1:37,12! Účastníci konference si konečně mohli přečíst, co pan Pokorný chtěl vzácnému ministerskému hostu prostřednictvím jeho prstů, hlavy a dokonalé znalosti nejrozšířenějšího nástroje informační techniky - mejlování - nabídnout jako poselství:

Vážení účastníci konference, dámy a pánové,

jsem sice bývalý novinář, ale těžko hledám slova, když se nacházím ve společnosti lidí skrznaskrz prodchnutých informačními technologiemi a starostí o veřejnou správu. Mohl bych vám prostřednictvím této klávesnice, tohoto počítače a té velkoplošné projekce říci, že velmi oceňuji veškeré úsilí, které ve svých městech a obcích vyvíjíte, abyste přispěli k internetizaci veřejné správy. My tam nahoře - jak se říká - víme o vašich problémech a snažíme se je řešit. Ano, to bych mohl napsat a vlastně bych ani tolik nelhal. Ale vzhledem k tomu, že tady jsme mezi svými, můžeme spolu komunikovat, jak říkáme my, politici, korektně a férově. Jsem velmi rád, že vás mohu oslovit touto až intimní formou, mimo dosah mikrofonů, kamer a diktafonů. Za dobu, co jsem ve funkci ministra informatiky, se celá řada věcí podařila. Samozřejmě, byly také nedostatky. Dobře o nich víme a při naší činnosti jsme k jejich odstraňování přistupovali opravdu s kritickou náročností. Ale o tom nechci mluvit. Chci mluvit, vlastně psát, o něčem jiném. Funkce ministra informatiky je v naší exekutivě nová, dosud neprobádaná. Na cestě k informační společnosti nás čeká celá řada překážek a slepých uliček, ale jen na nás je, abychom na této cestě nezabloudili. Ale chtěl bych vám v této zprávě, která je bohužel omezena rozsahem 1500 znaků, oznámit, že znám zkratku. Ovšem v této chvíli zjišťuji, že počet povolených znaků jsem vyčerpal, tak třeba někdy příště ...

Váš Vladimír Mlynář

Na konferenci se v Hradci Králové sešlo na 1200 významných lidí. Někteří z nich - např. zástupci Microsoftu - naší trojici v zákulisí upřímně poblahopřáli, jak jsme ve spolupráci s panem ministrem nenásilnou formou ukázali, že "všema dvěma" lze sice mejl také poslat, ale jeho formální a obsahová stránka má určité nedostatky...

zav